98 w
Ve r o n i k a M o r e i r a • M á p a n í
a lásku svého lidu? Pro další bezcennou dceru, když jednu už má a neví co s ní? Pro dceru, kterou navíc dřív nebo později někdo nazve bastardem. Kdyby měl syna, neodvážili by se. Nikdo by nezapochyboval. Ale teď? Divná výhra za celé to martyrium. Jako by slyšel ten výsměch a to reptání, všechny ty hlasy špinavé a prostořeké lůzy stojící před branami. Vypil moc vína a propadl zasmušilosti, zatímco ona se bavila s pány z jeho družiny, nepokrytě laškovala s jeho největšími oblíbenci a v jednom kuse klábosila se svými dámami o Alžbětě. Poručila, aby se nahlas hrálo a vybízelo k tanci, pak na mě kývla, abych dolil víno a zamíchal karty. Na chvíli zůstali sami dva, bez povšimnutí druhých. Věnoval jí stejnou pozornost jako před svatbou, líbal její ruku v gestu pokory a lásky a někdy ji rozverně políbil na šíji. Teď položila svou ruku jemně na tu jeho a naklonila se k němu, zřejmě ve snaze rozptýlit jeho náhlou mlčenlivost, ale odtáhl se od ní a na to, co mu říkala, neodpověděl. Po chvíli se těžce zvedl a vrávoravým krokem mířil ke dveřím. Pokynul mi, a tak jsem ho podepřel, abych vyšel ven s ním a přišel zase jednou o tu zábavu, které se po jeho odchodu všichni oddají. Královna hbitě vstala a pohotově oznámila, že Jeho Veličenstvo je unavené, pak nenápadně naznačila sestře, aby nás následovala. V jeho pokoji jsem ho posadil do křesla blízko krbu, do kterého začal sluha ihned čile přikládat. Poručil si další víno a mísu s ovocem a mně bylo jasné, že tohle bude zase jednou dlouhá noc. Marie se přikradla dovnitř téměř neslyšně, a když ji král zpozoroval, chvíli na ní lpěl čímsi, co se dalo nazvat chlípným pohledem. „Její Veličenstvo královna se ptá, zda byste rád, aby později přišla,“ řekla téměř cudně a mně se zdálo, že v jejích tvářích, kdysi tak nestydatých, byl náznak ruměnce.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256895