Brian L. Weiss a Amy E. Weissová jsem od toho neočekávala. Když jsem měla písemně odpovědět na dotaz, proč chci cestu do minulosti podniknout, utvrdila jsem se ve svém odhodlání odhalit, proč vždycky všechno po nějakém čase vzdám a hodím za hlavu. Uvolněná a bez problémů jsem pak prozkoumala život, ve kterém jsem se jmenovala Sarah a žila jako vdova po statkáři v Anglii sedmnáctého století. Měla jsem tři děti, syna a dvě k nerozeznání si podobné dcery, dvojčata. Bylo mi jasné, že nejužší vztah mám k synovi, který mi velice pomohl udržet si ten kousek půdy zděděný po jeho zemřelém otci. Po manželově smrti jsem se opravdu ze všech sil zaměřila na to, abychom byli jako rodina soběstační a soudržní a zachovali si nezávislost. Byl to tvrdý život plný dřiny, ale mnoho let se mi dařilo a byla jsem za to na sebe pyšná. V té době bylo vzácné a neobvyklé, aby se žena bez manžela dokázala prosadit. A právě když už jsem si začínala být jistá, že je hrozba chudoby zažehnána, zahynul můj syn v nějaké bitvě. Bylo mu teprve osmnáct. Viděla jsem se, jak v našem domě bdím u jeho mrtvoly, naprosto zničená tou ztrátou. Moje současné já vědělo, že jej nemohli zabít někde v cizině, když mi vrátili jeho tělo. Navíc jsem měla silný pocit, že k vojsku nevstoupil dobrovolně, ale naverbovali ho nebo nějak přinutili. To bylo na tom všem to nejhorší. Celé dlouhé roky předtím jsem dřela, abych zajistila dětem bezpečný domov a poskytla jim svobodný a poměrně spokojený život. Tím, že jsem svého syna nedokázala uchránit před válkou, jsem ztratila své milované dítě a zároveň spolehlivého pomocníka při těžké práci na našem hospodářství. Jakýmsi zvláštním obratem jsem pak svého mrtvého syna najednou spatřila v uniformě vojáka z dob americké občanské války. Nedávalo mi to smysl. 98
ZAZRAKY SE DEJI_TISK.indd 98
26.4.2013 10:06:49 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256321