pruh zlaté látky, který sloužil asi k umotání do tvaru kalhot. No nazdar, tak to teda nezvládnu, bylo první, co Štěpána napadlo. Nezamotám pořádně turban a teď ještě kalhoty! To bude práce pro Rámu! Na takovou příležitost, jako je setkání s mahárádžou, si nemůžu tyhle věci motat sám! To by to dopadlo! Zatím se oblékl do lněných kalhot a bílé tuniky. Obojí mu padlo jako ulité a bylo tak chladivé a pohodlné! Vybalil si z kufru své věci a uložil je do přihrádek ve skříni, do nočního a psacího stolku. Když měl vybaleno, posadil se s čistým papírem, šifrovacím kolečkem neboli ‚točelkem‘, s maminčiným dopisem a propiskou k psacímu stolu a začal luštit její dopis.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256289
3. kapitola
Zašifrovaný dopis Dopis začínal písmeny: AERBYPAK! Štěpán použil šifrovací kolečko a rozluštěná slova zapisoval na čistý papír. Nakonec měl před sebou dopis:
Koblížku! Tento dopis píšu hned krátce potom, co jsem ti odeslala obálku s Ganéšou. Doufám, že jsi správně pochopil, že máš očekávat zašifrovaný dopis (vlastně by ti stejně nezbylo nic jiného než použít kolečko, když držíš v ruce tuhle šifru). Jak jsem ti psala, když jsme se s tatínkem vrátili na ambasádu, byl nějaký divný a zaražený. Ale nakonec se mi přece jen svěřil, co ho tak trápí..
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256289
Při večeři u mahárádži si v jednu chvíli musel odskočit na toaletu. Protože přesně nevěděl, kde se nachází (jen tušil), myslel si, že ho tam dovede vezír, který vyšel z hodovního sálu chvíli před ním. (Táta se domníval, že jde vezír také na WC.) Zkusil na něj zavolat, ne však nijak hlasitě, protože mu to přišlo nepatřičné, ale vezír ho neslyšel. Táta se tedy vydal za ním a v jednu chvíli prý musel i běžet, aby se mu neztratil. (Dnes prý je rád, že si na večeři vzal na mou radu boty z jelenicové kůže s měkkou podrážkou. Ty, co jsme spolu kupovali v Singapuru u „Velkého Gotha“, jestli si pamatuješ.) Vezíra měl na dohled, když najednou zaplul do jedněch dveří. Táta za ním. Pozdě si uvědomil, že se nenachází na záchodech, ale v nějakém bytě. Stál v tmavé úzké chodbičce a po straně viděl otevřené dveře, ze kterých dopadal na chodbu kužel světla. Už se chtěl otočit k odchodu, když zaslechl hlasy. Prý zněly rozčíleně, mluvili spolu dva muži a přeli se. V jednom hlase poznal vezíra, druhý hlas nepoznal. „S tím tedy zásadně nesouhlasím! Domluvili jsme se přece, že to uskutečníme, až bude vše dokonale připravené! Tohle je prostě moc narychlo!“ „Není! Je to nejvhodnější příležitost! Oslava návratu krále Rubada z exilu připadá letos na den, kdy se na obloze objeví v plné záři Jupiter se Saturnem! Je to 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256289