pruh zlaté látky, který sloužil asi k umotání do tvaru kalhot. No nazdar, tak to teda nezvládnu, bylo první, co Štěpána napadlo. Nezamotám pořádně turban a teď ještě kalhoty! To bude práce pro Rámu! Na takovou příležitost, jako je setkání s mahárádžou, si nemůžu tyhle věci motat sám! To by to dopadlo! Zatím se oblékl do lněných kalhot a bílé tuniky. Obojí mu padlo jako ulité a bylo tak chladivé a pohodlné! Vybalil si z kufru své věci a uložil je do přihrádek ve skříni, do nočního a psacího stolku. Když měl vybaleno, posadil se s čistým papírem, šifrovacím kolečkem neboli ‚točelkem‘, s maminčiným dopisem a propiskou k psacímu stolu a začal luštit její dopis.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256289