S orlem i lvem
válečném knězem, působnost jeho pak není tu nikterak zbytečnou, nýbrž nanejvýš užitečnou, prospěšnou a vítanou!“155 Všichni vojenští duchovní měli konat nejen povinnosti uložené církevními ustanoveními, nýbrž také projevovat ve svém povolání přiměřenou úctu před příslušnými vojenskými předpisy tak, aby s ušlechtilou horlivostí důstojně spojovali zvláštní stav duchovní a vojenský. Byli nabádáni k tomu, mají‑li skutečně zdárně plnit své úkoly, aby vedli bezúhonný život, byli celými muži, nehleděli na sebe a svůj prospěch, osvojili si pokoru a poslušnost, pastorační moudrost a všechny ostatní kněžské ctnosti. Podle předpisů se bohoslužby konaly každou neděli a svátek a skládaly se ze mše svaté, při níž vojáci zpívali vhodnou píseň, z kázání a modlitby před vystavenou nejsvětější svátostí, při které se kněz pomodlil předepsanou modlitbu za nejvyššího velitele císaře, udělil požehnání a bohoslužba byla zakončena císařskou hymnou. Služební předpisy přímo stanovovaly, že se má dovolit vojínům, aby mohli splnit v patřičný čas své náboženské povinnosti, pokud to služba umožňuje. Zejména, aby mohli v neděli a svátky být přítomni na mši. Doba konání měla být ohlášena v rozkaze. Nejméně jednou v měsíci vojáci ve svátečním úboru byli v útvaru vedeni do kostela. Při bohoslužbách určených pro vojáky se mělo v kázání přihlížet ke zvláštním povinnostem vojenského stavu. Na chování vojáků v kostele dohlížel k tomu ustanovený důstojník. V době, kdy k plukům nastupovali nováčci, konali pro ně vojenští kněží dle pokynů polního superiora zvláštní promluvy v kasárnách nebo v kostelích. Při nich byli mladí vojíni seznámeni se svým novým postavením, obeznámeni se svými povinnostmi, potěšeni v náročných hodinách výcviku a varováni před nebezpečími, na která si mají dát pozor. Předmětem promluv byl vojenský stav, láska k vlasti, císaři a panovnickému rodu, vojenská přísaha, poslušnost, bratrství, láska a svornost, trpělivost, poctivost, pravdomluvnost a další. Těchto promluv duchovní rovněž využili k tomu, aby mladé muže varovali před špatnou společností, nemravností, sebevraždami, zběhnutím, zoufalstvím a dalšími negativy vojenské služby. 155
ZHÁNĚL R., Nový branný zákon 4, in: Časopis katolického duchovenstva, roč. 54, č. 10, 1913, s. 763.
98
S orlem i lvem_tisk.indd 98
20.11.2018 10:58:13 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255744