98
způsobuje jeho trému, je potřeba navrhnout pro stejnou situaci alternativní způsob uvažování. Příklad je uveden v tabulce níže. Tabulka 4: Příklad analýzy negativních myšlenkových vzorů Situace Účast na soutěži
Emoce Tréma
Myšlenka „Nezvládnu to zahrát jako obvykle.“
Alternativní myšlenka „Jsem dobře připravený a moje technické nedostatky jsou na této úrovni přijatelné a mohu je kompenzovat kvalitou interpretace.“
Studentovi se na konci terapie doporučuje vystupovat veřejně, aby měl možnost přímo na pódiu experimentovat s novými technikami. Pedagog by měl organizovat řadu cvičebních vystoupení před různými posluchači, aby student zjistil, jaký vliv na jeho psychiku mají rozlišné skupiny posluchačů. Účinnost uvedených technik dokázali A. Streptoe a H. Fidler281. Ve svém výzkumu se ptali studentů hudby, o čem přemýšlejí před vystoupením a v jeho průběhu. Analýza jejich výkazů ukazuje, že se objevují dva způsoby uvažování: katastrofické a realistické (jako například: „Může se mi stát pár chyb, ale jsem schopná se z toho hned vzpamatovat a nikdo si toho ani nevšimne“). Studenti, kteří mají katastrofické myšlenky, pociťují značně vyšší míru trémy než studenti, jejichž hodnocení situace je realističtější. Další kognitivní strategie, které se často používají, spočívají ve vytváření představ a v pozitivním vnitřním dialogu. Vytváření představ je známá kognitivní technika, kterou používá velký počet profesionálních hudebníků. Její klíčovou myšlenkou je tzv. zamýšlený scénář, který zahrnuje pocity, jež se co nejvíce blíží skutečnému vystoupení. Po důsledném nácviku této techniky má hudebník pocit, že už výkonovou situaci zažil, a taková apriorní zkušenost může být v boji proti trémě prospěšná. Klíčovou složkou této techniky je reálnost. Představa musí úplně odpovídat skutečnému vystoupení. Vytváření představ se může používat pro nácvik výkonových dovedností s cílem dososáhnout během skutečného vystoupení většího klidu. D. Pargman282 při tom upozorňuje, že musí být splněné následující tři požadavky: a) přesnost pohybů, b) uvolněný stav, c) pocit sebedůvěry. 281 A. Streptoe – H. Fidler. Stage fright in orchestral musicians: A study of cognitive and behavioral strategies in performance anxiety. British Journal of Psychology, č. 78, 1987, s. 241–249. 282 D. Pargman. Managing performance stress. Routledge: New Ed edition, 2006, s. 159.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255655