Page 1

Říkají mi Joe Ředitelskej, prohlásí. Nasadí kančí úsměv a ukáže zryté dlaně – Cucáci pitomí, dodá. Tady přece žádný ředitele nemáme. Všichni tvoříme jedinej kolektiv, vysvětluje. Ahá, utrousí John, takže kolektiv? Komunitu Černých Atlanťanů. Čeho, ty vole? Shora se teď neomylně ozývají zvuky sexu – Vášnivé výkřiky. Čokoládové sténání. Zuřivé kňučení. Frank a Sue, vysvětluje Joe. Jsou ještě mladí a mají na to šťávu, Johne. Jako čuby na ulici, odtuší Cornelius. Takže jste tu jen tři? Občas se staví i další mladí přátelé, praví Joe. O tom nepochybuju. Ale prozatím? Ano. Tříčlenná rodinka. Přivezli ho do cvokárny – očima probodne toho blaženýho neřáda Cornelia. Ale ten jenom září a do hrnků jim všem třem šplouchá další brandy. My tu jdem do hloubky, opakuje Joe, a taky pěkně nadoraz.

103

Broukobol sazba.indd 103

03.08.2018 17:31:38 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255349


To víš, na to John. John už má s křikem zkušenosti, dodá Cornelius. To se mi doneslo. Ale ty se asi týkají kalifornský techniky, viď, Johne? No… Výkřik je totiž jen začátek, dodá Joe, aspoň tady u nás. Ta jeho kančí arogance. Jó, fakt? Ve skutečnosti jsme tu pronikli mnohem dál. Nepovídej? My tady, Johne, provozujem blábolení. Blábolení? Přesně tak, do háje. Užs někdy, Johne, blábolil? Nemůžu říct, že bych… ne tak docela. Joe Ředitelskej s politováním sešpulí rty; zasranej Lancashiřan. Blábolením jdeme až na dřeň, Johne. A tam se právě potřebujem dostat, ne? Tak s tím hodně štěstí, na to John. Já jedu na svůj ostrov. Shora – zvuky sílícího vrcholení; a Joe si ostýchavě přiloží dlaň k uchu. Mládí, odtuší s úsměvem. A je to tam, prohlásí Cornelius.

104

Broukobol sazba.indd 104

03.08.2018 17:31:38 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255349


Vyklenutý výkřik přistane na zem; ozve se tlumené vzlykání. Tys na ten ostrov kdysi vysadil na čas lidi, že jo, Johne? Jo… to už je let. Pár jsem jich znal. Fakt? Jo, fakt. A nevíš teda náhodou, kterej ten ostrov je můj? Nejspíš bych ho poznal podle atmosféry, Johne. Co jsem od těch známejch pochopil, má velice zvláštní ovzduší. Cornelie? Copak, Johne? Kdy už se dostanem na ten můj zkurvenej ostrov? Ale Cornelius se jen usměje a pozvedne dlaň – jako že trpělivost! – a dál srká grog. Joe Ředitelskej dá vodu na čaj. Udělám nám čerstvej, prohlásí. Sitáry se linou. Taky niněra. Klavichord? Co tím kurva myslí – zvláštní? John by se nejradši viděl tisíce mil odsud, jenže taky touží sedět tam, kde sedí. Venku – tiše pleská vítr, co se sem přihnal od moře bičovat borovice a živé ploty. V Ametystu –

105

Broukobol sazba.indd 105

03.08.2018 17:31:39 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255349

Profile for Kosmas-CZ

Broukobol (Ukázka, strana 99)  

Broukobol (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz