Page 1

Billův vývoj androidů příliš nepokročil, což mě trochu zklamalo. Hodně základních androidích technologií vznikalo ještě na Zemi za života původního Boba. Spojit všechny potřebné koncepty v umělém těle fungujícím jako celý organismus však bylo těžké. No jo. Bill ale dřív nebo později dospěje k dalším objevům. Já jsem se mezitím hodlal věnovat vlastním projektům. Marvin sebral várku průzkumných čet a  rozmístil je do mříž­k y zasazené přes původní delťanské teritorium. Očekával, že celý průzkum bude v potřebném detailním rozlišení hotový zhruba za tři měsíce. »« „Právě jsem ztratil dron.“ Marvin se v mojí VR objevil bez ohlášení. Tvářil se zmateně. „Vysvětli mi, co znamená ‚ztratil‘.“ „Podívej se sám.“ Otevřel videookno. Zobrazovalo panoramatický záběr Edenu z výšky několika set metrů. Dron letěl po nastavené průzkumné trajektorii a hledal mýtiny, které dřív mohly být vesnicemi. Obraz se však zničehonic začal nekontro­ lovaně otáčet a ztrácet. Po zhruba půl sekundě zmatku záběr potemněl. „Co to sakra je?“ zamumlal jsem. „Předpokládám, že na něj něco zaútočilo shora. Je to tak?“ „Taky mi to tak připadá. Zanalyzoval jsem snímek po snímku a tohle je to nejlepší, co se mi povedlo najít.“ Zobrazil fotografii. Byla nezaostřená a přetnutá čarami od přerušovaného záznamu, ale dalo se poznat, že něco náš dron kouše a žvýká. „Projel jsem snímek filtry a čisticími podprogramy. Výsledek je částečně extrapolovaný.“ Otevřel druhý snímek. Ten byl také zrnitý a nezaostřený, ale nepochybně zobrazoval velký zobák nebo tlamu plnou zubů. „Pane jo,“ řekl jsem. „To by se mi vůbec nelíbilo, kdyby tohle byla poslední věc, co uvidím.“ 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255218


„Gupko, přicházejí k nám z dronu nějaké telemetrické údaje?“ zeptal se Marvin. [Ne. Útok pravděpodobně vyřadil napájení]

„Hmm, no dobře, na vrak se ale chci rozhodně podívat. Zahájím suddarový průzkum. Vysoce zušlechtěný kov by měl na mapě zářit jako lampa v jeskyni.“ Marvin vstal, zasalutoval a zmizel. »« Zničený dron se pomalu otáčel v holotanku. Marvin našel rozbitou jednotku několik kilometrů jižně od její poslední známé polohy a naskenoval ji podrobně SUDDARem. Dron byl překousnutý téměř vejpůl a na jeho plášti zůstaly dvě sady vodorovných rýh od drápů. Jednotky byly navržené nalehko — na rozdíl od bijců nebyly nijak opancéřované. Ale i přesto bylo jasné, že pokud něco dokáže takhle promáčknout kov, je to nebezpečné. A ať už to bylo cokoli, dokázalo to létat. Nahánělo mi to hrůzu. „A pak je tady ještě tohle.“ Marvin otevřel několik dalších fotek. Na první byl detail poškození dronu a na druhé byly zblíz­ka vyfocené nějaké kosti. „Zajímavé…“ Natáhl jsem se a ukázal na jedno určité místo. „Tohle se vážně hodně podobá kousanci na dronu.“ „Jo, mám podobných exemplářů hodně. Ať už je to cokoli, dřív to baštilo Delťany.“ „Mohl ten tvor být příčinou toho, proč Delťané opustili svoje původní sídliště?“ Při tom pomyšlení se mi rozšířily zornič­k y. „Oni se nepřesunuli do nebezpečnějšího teritoria. Goriloidi před­stavovali menší zlo.“ „Nebo o goriloidech vůbec nevěděli. Nebo se o ně nestarali.“ Marvin mluvil tlumeným hlasem. „Potom je goriloidi vyhnali na druhou stranu pohoří. Tam, kde jsme je našli my.“ Několik milisekund jsme seděli v tichosti. 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255218


Mlčení nakonec přerušil Marvin. „Pořád nemám dost informací, abych mohl zúžit hledání.“ „No, zatím víme, že jsou dost velcí na to, aby spořádali Delťana.“ „Nebo stáhli dron ze vzduchu.“ Nelíbilo se mi to. Ani trochu.

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255218

Protože je nás mnoho (Ukázka, strana 99)  
Protože je nás mnoho (Ukázka, strana 99)