HO M O D EU S / ST R U Č N É D Ě J I N Y Z Í T Ř K A
Pravěcí lovci se nemohli považovat za něco lepšího, protože o svém vlivu na prostředí nic nevěděli. Tvořili skupinu nanejvýš jen několika desítek členů, a ta byla obléhána tisíci divokými zvířaty. Přežít mohli jen v případě, že dobře porozuměli chování zvířat a repektovali je. Kladli si otázku, o čem asi dumá jelen a na co myslí lev. Jinak by paroháče neulovili a lev by je dopadl. Zemědělci naopak žili ve světě utvářeném sny a myšlenkami. Stále ještě byli vystaveni velkým živlům, bouřím a zemětřesení, přestali být ale závislí na chování zvířat. Od mládí se kluci na statku učili jezdit na koni, zapřáhnout býka, bičovat osla a zahnat ovce na pastvu. Nebylo obtížné věřit, že taková každodenní činnost odráží přirozený řád nebo vůli nebes. Zemědělská revoluce byla hospodářským i náboženským převratem. Zásadně změnila ekonomické vztahy, a tím i náboženskou víru, jež ospravedlňovala brutální vykořisťování zvířat. I dnes lze tento starobylý proces pozorovat u zbylých kmenů lovců a sběračů, když začnou farmařit. Mezi Nayaky v Indii bylo nedávno zjištěno, že ti, co se pustili do chování dobytka a drůbeže, změnili svůj náhled na zvířata a rostliny. V nayackém jazyce má živočich osobní charakter nazývaný mansan. Antropolog Danny Naveh zaznamenal svůj rozhovor s jedním domorodcem. „Žijeme v džungli, tak jako sloni žijí v džungli. Proto máme mansan, tak jako medvědi, jeleni, tygři a všichni tvorové v džungli.“ „A co třeba krávy?“ „Ty jsou jiné. Je třeba je vést.“ „A co slepice?“ „Ty nejsou nic, ne mají mansan.“ „A co stromy?“ „Mají ho, žijí dlouho.“ „Co čajovník?“ „O ten se musím starat, abych prodal jeho lístky a mohl si něco koupit. Ne, ten nemá mansan.“(31) Ponížení vnímavých tvorů zasluhujících respekt na pouhý majetek se nezastavilo u skotu a slepic. Většina zemědělských 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254578