4.1.1 Konvence a inovace Pro studium středověku se ukázala jako zcela nevyhovující představa pozvolného vývoje, krok za krokem směřujícího k progresivnějším formám. Efektivněji využitelnou matrici nabízí představa vývoje skokem (dnes akceptovaná jako modifikace darwinismu i v biologii), tj. cyklu zahrnujícího vznik inovace, její prosazení a rozšíření doprovázené proměnou v dobovou, resp. místní konvenci, jež je po uplynutí několika desetiletí nahrazena novou invencí. Společenský jev, jemuž se takové pojetí cyklu formálních proměn strukturálně nejvíce blíží, je móda, resp. lifestyle; jinou strukturální paralelou je kategorie změny paradigmatu v dějinách idejí (vědy). Přednost této koncepce spočívá v možnosti poměrně hladkého navázání na pojetí uměleckého díla jako projevu sociální komunikace. Koncepce cyklů inovace a konvence má důležité důsledky pro studium chronologie: jestliže se např. některé draperiové kompozice nebo figurální typy, vytvořené v 80.—90. letech 14. století, staly kolem 1400 běžně dostupnou středoevropskou konvencí, užívanou až do poloviny 15. století, nemohou se samy o sobě stát spolehlivým východiskem relativní ani absolutní datace.
98
OBSAH
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254541