7
Spiritualita wellness odpovídá i existující společenská kontrola – veřejné mínění, které velmi rychle reaguje a přísně trestá vybočení ze společenských norem. Oproti tomu život ve velkoměstech je charakterizován bydlením na sídlištích, rozbíjením tradičních komunit, omezováním komunikace mezi představiteli různých společenských skupin s nejrůznějšími hodnotovými systémy. Jedná se o život v anonymitě, často v obklopení lidskou lhostejností, dochází tu k uzavírání se do soukromí nejužší rodiny, úniku před nepřehledností společenských norem. To vše vede k vzniku zcela jiných charakteristik skupinového života. Vytváří se tak prostor v této nejistotě v hledání smyslu a nacházení jistoty, podpory ve spiritualitě. Obrovské změny v naší společnosti nastaly se změnou politické situace v roce 1989. Za éry socialismu byl více či méně život každého občana pod stálým dohledem. Všichni měli povinnost pracovat, povinnost hlásit změnu pobytu atd. S pádem režimu nastal zvrat v mnoha oblastech života, společnost se postupně naučila respektovat i jiné příchozí nové možnosti. Počátek 90. let u nás znamenal mj. i prosazování liberálního světonázoru, což mnozí interpretovali tak, že každý si může dělat, co chce. Ve společnosti byl jakýsi pocit euforie, který vyvolala nečekaně nabytá svoboda. Příchodem „demokracie“ se naše společnost začala blížit ekonomickým i sociálním hodnotám, jež dříve byly vidět jen ve statistikách některých západoevropských zemí. Vliv médií na juvenilní resocializaci O vlivu médií na resocializaci dnešního jedince není třeba pochybovat. Ze všech médií věnují děti a dospívající mládež nejvíce času především televizi. Čas u ní strávený je obvykle delší než časový prostor vymezený jiným mimoškolním aktivitám. Tento trend je potvrzený jak ve vyspělých evropských zemích, tak v naší republice. Podle výzkumů prováděných u nás v posledních dvou desetiletích významně klesl zájem mladistvých o četbu novin, časopisů a knih, o návštěvy divadel, galerií a výstav, ale také o aktivní sportování či návštěvu bohoslužeb. Naopak mírně stouplo navštěvování diskoték a sledování televize, hraní počítačových her. V televizním vysílání je podle daných výzkumů pro mládež nejpřitažlivější sledování filmů, programů zaměřených na populární hudbu, zábavných programů a českých seriálů. Lze konstatovat, že pokud bychom pominuli navštěvování diskoték, pak obecně klesá množství času, který u nás mladí lidé věnují aktivnějším způsobům kulturního vyžití, jež by event. mohly být protiváhou pasivnímu sledování televize. Těžko lze za daných podmínek očekávat, že by mohlo dojít k regulaci násilí uváděného na obrazovkách. Je zdůrazňováno, že každý si dnes může zvolit, jaký program a na jaké stanici bude sledovat. Je známo, že již velmi malé děti dokážou napodobovat to, co viděly v televizi. Pouhé kreslené seriály, jejichž postavy se chovají násilnicky, zvyšují agresivitu dětí v mateřských školách vůči ostatním dětem, ale i vůči hračkám. V odborné literatuře je již běžným termínem tzv. „pondělní syndrom“, jenž označuje zvýšenou agresivitu dětí ve školkách a školách, která se vysvětluje jako odreagování agresivity načerpané o víkendu z televize. Jak tato literatura uvádí, některé longitudinální studie dokládají, že děti upřednostňující v televizi pořady předvádějící násilí jsou v pozdějším věku častěji zadržovány a odsuzovány za násilné trestné činy. Dále uvádí, že televize evidentně posiluje agresivitu, a to nejen u disponovaných jedinců. U všech dětí a u všech lidí posiluje pocit všeobecného ohrožení. Pocit, že svět je nebezpečné místo. Mimoto 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254535
Výzkumné studie
7
násilí na obrazovce pravděpodobně oslabuje citlivost na násilí, s nímž se člověk běžně setkává v reálném světě. Dalším nebezpečím je, že vášnivý konzument televize může ztrácet kontakt se skutečným světem, může tím klesat jeho schopnost odlišovat možné a nemožné a uchyluje se pak k negativním názorům na své okolí. Závěry z výzkumů konzumace televizního vysílání vypadají sice vždy hrozivě a znepokojivě a rádi jimi argumentují zastánci přísné kontroly televizního vysílání. Lze ale argumentovat, že problém není v množství volného času, který je věnován sledování televize, ale v jakém kontextu jedinci chápou to, co vidí a slyší, jak jsou na to připraveni a kam jsou směřováni. Zlo a násilí viděné na obrazovce nemusí mít destruktivní účinky, je‑li podáno tak, že dítěti dává v daných podmínkách smysl, je‑li na ně dítě připraveno. Dítě, jež není dostatečně připraveno, o které se nikdo dospělý nezajímá, aby mu vysvětlil souvislosti, pak může násilí považovat za legitimní způsob prosazování lidských potřeb a chybného pohledu na svět. Využití volného času a rozvoj spirituality Správná organizace volného času je dalším z velmi významných faktorů ovlivňujících jedince. Hovoří pro to především fakt, že k většině trestných činů nezletilých došlo v jejich volném čase. Aktivity ve volném čase a neformální mimoškolní programy jsou chápány jako dosti podstatné formy, s jejichž přispěním lze společenské aktivity jedinců upřít tím správným směrem. Někteří rodiče si uvědomují význam volnočasových aktivit dětí v primární prevenci různých sociálních deviací a usilují o zapojení dětí do zájmových útvarů, sportovních klubů, vzdělávacích kurzů apod. V řadě zájmových útvarů si děti osvojují praktické a manuální činnosti. Obsah i způsob využívání volného času mají značný vliv na spirituální hygienu jedince. Hodnotný vývoj a realizaci vhodných volnočasových aktivit do jisté míry také ovlivňuje kulturní úroveň rodiny, v níž dítě vyrůstá, emoční klima v rodině, způsob výchovy a příležitosti, které otec a matka pro dítě vytvoří nebo nejsou schopni vytvořit. Je tu také ale samostatné dítě, jež má k určitým aktivitám vnitřní předpoklady, či nikoli (Pávková a kol., 1999). Pouze schopnosti ale nestačí, záleží také na jeho motivaci a vytrvalosti, s níž danou činnost provádí. Čím více volného času jedinci mají k dispozici, tím je větší pravděpodobnost, že ho využijí tím nejnevhodnějším způsobem. K činnostem musí být jedinci podmíněni biologicky nebo sociálně. K této biologické a sociální podmíněnosti poruch chování se hledají odpovídající léčebné, pedagogické či sociální metody. Primární pozornost však musí být věnována psychologické podmíněnosti sociální patologie. Bez poznání psychologického pozadí vzniku sociálně patologických jevů nelze efektivně regulovat jejich výskyt. Proto je nutné v souvislosti s prevencí poruch chování u dětí a mládeže věnovat zásadní pozornost psychologickým aspektům, jež jsou zaměřené na zkvalitňování psychické regulace chování. Čím více se bude tato stránka podceňovat, tím více sebedestruktivních projevů chování se bude projevovat u dětí a mládeže. Nová spirituální idea může být pozitivně viděna z dlouhodobého hledání smyslu, z nevědomého napětí, které spočívá ve smysluplném naplnění volného času, a okolím uznávané činnosti, kterou jedinec provádí. Není přehnané tvrzení, že děti a mládež jsou mnohem pasivnější, než tomu bylo v dřívějších letech. Převažují receptivní způsoby využívání volného času, nenáročná zábava, jakou je např. pasivní sledování televize. Je velice smutné, že v důsledku pasivity některé děti a mládež nedokážou správně rozeznávat hranice mezi dovoleným a zakázaným. Ale nejen ony, skoro každý mladý člověk bez jakékoli hodnotnější zábavy se musí zákonitě nudit. V ten okamžik přichází 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254535
7
Spiritualita wellness nejrizikovější chvíle k tomu, aby se dítě dostalo do nějaké asociální skupiny. Dostáváme se tak ke zlu číslo jedna pro jedince, čímž je užívání drog, alkoholu apod. Tato forma trávení volného času je zvláště u delikventní mládeže velice častá. Děti dobře finančně situovaných, a tedy hodně zaměstnaných rodičů tvoří velmi početnou skupinu mezi těmi, kteří drogy užívají. Čím lépe je jedinec finančně zajištěn, tím méně úsilí a času potřebuje k tomu, aby si drogu opatřil. Rodiče si mnohdy dobře neuvědomují, že jejich péči peníze vynahradit nemohou. Nic nemůže nahradit rodičovský zájem o to, co a jak provádějí jejich děti, když zrovna nejsou ve škole. Rodiče by měli pochopit fakt, že čím více budou jejich děti vhodně vytíženy ve volném čase, tím méně příležitostí zůstane na nekontrolované šíření a destruktivní působení sociálně patologických jevů (zneužívání drog, gamblerství, kriminalita, xenofobie, rasismus, nepřiměřené formy násilí apod.), které mohou děti a mládež velmi negativně ovlivňovat. Tento fenomén zasahuje do života rodin a dalších sociálních skupin, čímž vážně ohrožuje společenský vývoj v naší zemi. Největší nebezpečí představuje pro děti a mládež, kteří jsou méně odolní vůči působení nejrůznějších nežádoucích vlivů a více náchylní k tomu, aby hledali řešení svých problémů neadekvátními způsoby.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254535