7
Spiritualita wellness odpovídá i existující společenská kontrola – veřejné mínění, které velmi rychle reaguje a přísně trestá vybočení ze společenských norem. Oproti tomu život ve velkoměstech je charakterizován bydlením na sídlištích, rozbíjením tradičních komunit, omezováním komunikace mezi představiteli různých společenských skupin s nejrůznějšími hodnotovými systémy. Jedná se o život v anonymitě, často v obklopení lidskou lhostejností, dochází tu k uzavírání se do soukromí nejužší rodiny, úniku před nepřehledností společenských norem. To vše vede k vzniku zcela jiných charakteristik skupinového života. Vytváří se tak prostor v této nejistotě v hledání smyslu a nacházení jistoty, podpory ve spiritualitě. Obrovské změny v naší společnosti nastaly se změnou politické situace v roce 1989. Za éry socialismu byl více či méně život každého občana pod stálým dohledem. Všichni měli povinnost pracovat, povinnost hlásit změnu pobytu atd. S pádem režimu nastal zvrat v mnoha oblastech života, společnost se postupně naučila respektovat i jiné příchozí nové možnosti. Počátek 90. let u nás znamenal mj. i prosazování liberálního světonázoru, což mnozí interpretovali tak, že každý si může dělat, co chce. Ve společnosti byl jakýsi pocit euforie, který vyvolala nečekaně nabytá svoboda. Příchodem „demokracie“ se naše společnost začala blížit ekonomickým i sociálním hodnotám, jež dříve byly vidět jen ve statistikách některých západoevropských zemí. Vliv médií na juvenilní resocializaci O vlivu médií na resocializaci dnešního jedince není třeba pochybovat. Ze všech médií věnují děti a dospívající mládež nejvíce času především televizi. Čas u ní strávený je obvykle delší než časový prostor vymezený jiným mimoškolním aktivitám. Tento trend je potvrzený jak ve vyspělých evropských zemích, tak v naší republice. Podle výzkumů prováděných u nás v posledních dvou desetiletích významně klesl zájem mladistvých o četbu novin, časopisů a knih, o návštěvy divadel, galerií a výstav, ale také o aktivní sportování či návštěvu bohoslužeb. Naopak mírně stouplo navštěvování diskoték a sledování televize, hraní počítačových her. V televizním vysílání je podle daných výzkumů pro mládež nejpřitažlivější sledování filmů, programů zaměřených na populární hudbu, zábavných programů a českých seriálů. Lze konstatovat, že pokud bychom pominuli navštěvování diskoték, pak obecně klesá množství času, který u nás mladí lidé věnují aktivnějším způsobům kulturního vyžití, jež by event. mohly být protiváhou pasivnímu sledování televize. Těžko lze za daných podmínek očekávat, že by mohlo dojít k regulaci násilí uváděného na obrazovkách. Je zdůrazňováno, že každý si dnes může zvolit, jaký program a na jaké stanici bude sledovat. Je známo, že již velmi malé děti dokážou napodobovat to, co viděly v televizi. Pouhé kreslené seriály, jejichž postavy se chovají násilnicky, zvyšují agresivitu dětí v mateřských školách vůči ostatním dětem, ale i vůči hračkám. V odborné literatuře je již běžným termínem tzv. „pondělní syndrom“, jenž označuje zvýšenou agresivitu dětí ve školkách a školách, která se vysvětluje jako odreagování agresivity načerpané o víkendu z televize. Jak tato literatura uvádí, některé longitudinální studie dokládají, že děti upřednostňující v televizi pořady předvádějící násilí jsou v pozdějším věku častěji zadržovány a odsuzovány za násilné trestné činy. Dále uvádí, že televize evidentně posiluje agresivitu, a to nejen u disponovaných jedinců. U všech dětí a u všech lidí posiluje pocit všeobecného ohrožení. Pocit, že svět je nebezpečné místo. Mimoto 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254535