„Nemám ani žádné dobré,“ upozornil. „Ty získáš ode mě.“ Za to první ráno toho moc nedokázali. Většinou mu radila. Jak u míření přemýšlet. „Musíš mít v hlavě svůj pohyb a zároveň pohyb nepřítele. Musíš držet paži rovně a mířit tělem, abys mohl dál střílet, i kdyby ti ruku zmrazili. Zjisti si, v jaké poloze spoušť doopravdy střílí, a drž prst těsně před ní, abys ji při každém výstřelu nemusel tolik mačkat. Uvolni tělo, nebuď napjatý, potom se třeseš.“ Byl to jediný výcvik, jehož se Ender toho dne dočkal. Když odpoledne nacvičovala armáda, posadili ho do kouta a přikázali mu, aby si vzal panel a dělal si úkoly. Bonzo musel přivést do bitevní místnosti všechny své vojáky, ale nemusel je všechny použít. Ale Ender úkoly nedělal. Když už nemohl cvičit jako voják, mohl studovat Bonza jako taktika. Armáda Mloků byla rozdělená na čtyři standardní čety po deseti vojácích. Někteří velitelé to dělali tak, že v četě A byli nejlepší vojáci a v Déčku nejhorší. Bonzo je promíchal, takže v každé byli vojáci dobří i slabší. Výjimkou byla četa B, která měla jen devět členů. Ender uvažoval, kdo asi musel odejít, aby mu uvolnil místo. Brzy se ukázalo, že velitel čety B je nový. Nebylo se co divit, že je Bonzo tak otrávený – aby dostal Endera, přišel o velitele čety. A Bonzo měl pravdu ještě v jedné věci. Ender nebyl připravený. Veškerá doba nácviku padla na pilování manévrů. Čety, které se navzájem neviděly, nacvičovaly provádění přesných manévrů s pečlivým načasováním. Nacvičovaly, jak se navzájem využít k nenadálým změnám směru, a přitom neztratit formaci. Všichni tihle vojáci automaticky počítali s dovednostmi, které Ender neměl. Měkce přistát a utlumit většinu nárazu. Letět přesně. Pozměňovat kurz pomocí zmrazených vojáků poletujících náhodně po místnosti. Přemety, otočky, úhybné manévry. Klouzání podél stěn – velice obtížný manévr, a přitom jeden z nejdůležitějších, protože se nepřítel nemohl dostat za vás. Ender zjišťoval, kolik toho neví, ale zároveň viděl věci, které by se daly vylepšit. Pečlivě nacvičené formace byly omyl. Umožňovaly, aby vojáci ihned plnili vykřikované rozkazy, ale zároveň to znamenalo, že jsou předvídatelné. Jednotliví vojáci také dostávali málo prostoru pro vlastní iniciativu. Jakmile byla prováděná sestava jednou určena, museli ji dodržet. Nebylo možné se přizpůsobit tomu, jak nepřítel na formaci reaguje. Ender
102
103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254530