s obrovskou radostí stokrát do hodiny, takže se ta sestra radši vdala do Belgie a je věrnou čtenářkou Čilichili, což v rámci zmenšující se Evropy není v rozporu. Takže ji vlastně můžu pozdravit: Zdar, Olino, drž se! Co znamenalo to „doprava“? Papoušek zůstal v kamarádově rodině, kde z něj mají švandu a nic dalšího už ho neučí. Vzdor tomu se ještě pár vět naučil, ale to je příběh do jiného čísla. Možná do dvoustého, neb zmíněný papoušek dnes mimo jiné vřeští: „Dvě stě?! Hráblo ti?!“ Takže tak… Doufám, že nám to vydrží. Jsem sice pouhý sloupkař, který dostane téma, zarachotí to v něm a vyplivne 1800 znaků, ale je tady pořád ještě švanda, a švanda je dneska doopravdy málokde.
Pivo I ostříleným občanům se stává, že jim při prvním napití přeběhne po čele mrak. Někdy to trvá i léta, než jednomu dojde, že se to doopravdy nedá pít. Mezitím totiž vznikají různá sdružení, společnosti a spolky, které se scházejí v zakouřených veřejných místnostech zahuštěných odérem z friťáku. Nescházejí se kvůli tomu, aby se pilo, pití je vedlejší rituál. Je však těžké mu uniknout. Málokdo je připraven tolerovat sdělení, že vám to nešmakuje. Jestliže jste tzv. chlap. Pokud máte akademický titul, jste dívka, žena, matka, smíte si dát destilát. Hospoda či bar je zkrátka prostředí intolerantní, a i poměrně bohatě vnitřně strukturovaní lidé podléhají předsudku, že kdo nechlastá, není hoden pozornosti. Což je dozajista prvek nemladý. V sedmnáctém, osmnáctém století,
| 106 ||
hakl_výsek176.indd 106
5.9.2018 3:16:36
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254287