Rok 1918 – Nábor českých a slovenských zajatců jako podmínka existence čs. legií
„Posledních několik týdnů prožívali jsme okamžiky mučivé nejistoty a neustálé obavy, s jakým výsledkem potkají se vyjednávání o mír v Brestu Litevském a co bude v případě uzavření separátního míru s naším vojskem a celou naší akcí na Rusi. Tyto problémy byly rozřešeny pro nás obsazením Kyjeva bolševistickými vojskami…“ oznamuje Leták Zajateckého odboru č. 28 z 19. 2. 1918 a následuje výzva T. G. Masaryka k dalšímu vstupování do vojska a k nepolevování v organizační zajatecké práci. Intenzivně se pracuje na agitaci mezi slovenskými zajatci. Čs. vojsko bylo prohlášeno za autonomní součást francouzské armády a zachovávalo si se souhlasem velitelů rudých vojsk přísnou neutralitu v ruských záležitostech. To se ovšem mělo brzy změnit. Nebylo v zájmu Německa, aby další síly byly z východu posílány na západní frontu, proto byli bolševici tlačeni k tomu, aby čs. vojsko odzbrojili a rozhodně nedovolili jeho růst.81 Nebylo jistě jednoduché zorientovat se v nastalém zmatku, 81
Toto rozložení sil pochopitelně nakonec vedlo k otevřenému boji mezi čs. vojsky a bolševiky. Dodržování tolik proklamované neutrality v ruských záležitostech se stalo diskutabilní. Možná aniž by to čs. vojáci tušili, ve svém postupu k Vladivostoku de facto pomáhali Dohodě vytvářet podmínky pro postup bílých armád a formování protibolševických vlád, které měli za pomoci spojenecké podpory vrátit zpět Rusko do války proti Německu. Blíže viz ZUBOV, A. a kol., c. d., 1. díl, s. 477–530.
98
V ruském zajetí_tisk.indd 98
29.10.2018 14:03:46 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254230