3. Zásadní republikánská rezignace
stoupenců, což ve francouzských volbách znamenalo klíčový rozdíl.41 Jak by se rozdělily republikánské hlasy ve Spojených státech, nevíme. Část, možná většina republikánské základny by asi i přesto volila Trumpa. Avšak kdyby bylo zjevné, že se obě strany ve snaze porazit Trumpa spojily, mohl se od něj odklonit dostatečný počet voličů. Bohužel se však stalo něco úplně jiného. Většina republikánských lídrů, třebaže se tvářila znechuceně, stranickou linii držela, stála za Trumpem a snažila se budit dojem jednoty, což se pak odrazilo ve volbách. Spíše než krizovou volbou tak byly tyto volby standardním soubojem dvou stran, kdy republikáni i demokrati stáli za svými stranickými kandidáty. Tento posun měl významné důsledky. V okamžiku, kdy se volby proměnily v normální soutěž, dostaly v podstatě charakter rozhodování padesát na padesát, a to ze dvou důvodů. Za prvé narůstající stranická polarizace v posledních letech utvrdila postoje elektorátu. Země se stále víc dělí na stoupence republikánů či demokratů a jen málo voličů zůstává nezávislých nebo volí střídavě.42 Loajalita republikánů i demokratů ke straně tak roste a s ní i nepřátelský postoj k těm druhým. Voličské posuny jsou méně časté a drtivá volební vítězství, jakých jsme byli svědky například v letech 1964 nebo 1972, jsou méně pravděpodobná. Po roce 41/ „French Election Results. Macron’s Victory in Charts“, v: Financial Times, 9. května 2017 [viz obrázek: „How Allegiances Shifted from the First to the Second Round of Voting in the French Presidential Election“]. 42/ Alan Abramowitz, The Polarized Public? Why American Government Is So Dysfunctional, Pearson, New York 2012; Pew Research Center, „Par tisanship and Political Animosity in 2016“, 22. června 2016, URL: http:// www.people-press.org/2016/06/22/partisanship-and-political-animosityin-2016/.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254029