Vztekle něco vykřikl. Dva urostlí muži se chopili Pepy, každý z jedné strany a mrštili s ním o zem. Padl k nohám velícího muže. Klečel na kolenou. Chvíli mu trvalo, než se vzpamatoval. Velící muž na něho upřeně hleděl. V jeho očích bylo vidět velké nepřátelství. „Kde je náčelník?“ zeptal se polohlasně Pepa. Rozhlédl se dozadu po všech přítomných. Nedostalo se mu žádné odpovědi. Velící muž pokynul šamanovi. Ten se roztančil kolem Pepy. Mumlal nesrozumitelná slova. Přežvykoval něco v ústech a občas odplivl směrem k Pepovi. Po delší chvíli se začal při tanci motat. Shromážděný dav dupal do rytmu jeho tance a přidával se různými zvuky. „Je zle,“ uvědomil si Pepa. „Tenhle ceremoniál nazývají tancem smrti.“ Silné paže několika mužů zvedli Pepu ze země. Přivlekli ho k obětnímu kameni a přivázali pevně ke kůlu provazy z lián. Pepa hleděl do tváří všech přítomných v davu. Cítil vzrůstající napětí, které z nich sálalo. Cítil žízeň po jeho krvi. Očima zoufale vyhledal Inku. Stála opodál. Unikla pozornosti rozvášněných domorodců. Očima jí Pepa dával najevo, aby utekla. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS254010