objetí pohledného Afriãana a rychle nûco brebentila v letsperantu. Tom si byl témûfi jist˘, Ïe zaslechl slovo „Medúza“, kdyÏ se po nich otoãila, ale neÏ se dostali dostateãnû blízko, pfie‰li oba piloti do ingliãtiny. „Celou cestu ze Zagwy nás pronásledoval vítr!“ fiíkal právû Afriãan a na dÛkaz sv˘ch slov vysypal z helmy hrstku ãerveného pou‰tního písku. Byl to kapitán Khora z bitevní lodi Mokele Mbembe. Pocházel ze statické kolonie uprostfied Mûsíãních hor patfiící ke spojencÛm Antimobilistické ligy a teì byl na cestû do ·an Gua, kde mûl nastoupit do sluÏby v nejvût‰í pevnosti jménem Batmunk Gompa. Toma zprvu vydûsilo, Ïe sedí u stolu s vojákem Ligy, ale Khora byl podle v‰eho dobr˘ ãlovûk a choval se k nim obûma stejnû mile a pfiátelsky jako sleãna Fangová. NeÏ objednala jídlo, staãil jim pfiedstavit svoje pfiátele. Podmraãen˘ dlouhán se jmenoval Nils Landstrom a cestoval v Létajícím krtinci a krásná rozesmátá Arabka byla Jasmína Ra‰idová z palm˘rské vzducholodi Zainab. Netrvalo dlouho, a v‰ichni vzduchoplavci uÏ se druÏnû bavili, se smíchem vzpomínali na bitvy nad Stoostrovím a na bohat˘rské pitky v leteck˘ch ubikacích mûsta Panzerstadt-Linz, a pfii tom v‰em Anna Fangová nezapomínala nabízet sv˘m hostÛm nejrÛznûj‰í lahÛdky. „Je‰tû kousek plcha v tûstíãku, Tome? Hester, ochutnej tady toho skvûlého netop˘ra na divoko!“ Tom drÏel v ruce dvû dfievûné hÛlky, které dostali místo pfiíborÛ, a postrkoval kousky nezvyklého jídla po talífii. Khora se k nûmu dÛvûrnû naklonil a ti‰e se zeptal: „Tak vy jste nová posádka na Jenny, ty a tvoje dûvãe?“ „Kdepak, to vÛbec ne!“ ohradil se Tom rychle. „TotiÏ, abyste rozumûl, ona není moje dûvãe a nejsme posádka, 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253638