Život v mrtvém dřevě
Mírumilovní pijáci nektaru V následujících řádcích připojujeme ještě několik poznámek o „chuti bodat“ u samotářských včel. Na rozdíl od včely medonosné reagují samotářské včely na ohrožení vždy stejně – útěkem. Svědčí to o jejich hluboké moudrosti prověřené věky. Tento pacifistický postoj pramení z pragmatické úvahy – samotářské včely jsou většinou drobné a mají jen malou šanci, že svým žihadlem dokážou proniknout tuhou kůží savců. Je to vlastně stejné, jako byste se obyčejným šicím strojem snažili ušít kožené kalhoty. Proč tedy plýtvat bezúčelně energií na útok, který nemůže být korunován úspěchem? Kromě toho by se samička při každém útoku vydávala nebezpečí, že bude poraněna nebo dokonce usmrcena. Samičky samotářských včel za sebou nemají početnou armádu dělnic jako královny včely medonosné. Stojí proti všem nebezpečím neustále samy a jsou absolutně nenahraditelné. Ostatně, nic jiného jim nezbývá! Smrtí samičky zanikne možnost pokračování rodu a její genetický materiál je navždy ztracen. Proto se tedy tolik střeží riskovat svůj krk při nějakém bezúčelném sebevražedném útoku. Hnízda samotářských včel jsou malá, rozptýlená a nenápadná a na rozdíl od hnízd včely medonosné neskrývají žádné bohaté zásoby medu. To, že samotářské včely nemohou žádného většího útočníka zastrašit a bojovat s ním, je pro ně vlastně účelné – pokud dojde ke zničení jednoho hnízda, založí na jiném místě nové. Díky rozptýlení hnízd v prostoru a rozdělení snůšky do více hnízd se minimalizuje nebezpečí, že budou všechny hnízdní buňky zničeny. Přinejmenším některé z nich zůstanou vždy nepoškozeny a dají vzniknout nové generaci. Nedostatek agresivity je tedy pro samotářské včely pro přežití mnohem větší výhodou a ukazuje na zdravý včelí rozum. K tomu, abyste od těchto zapřisáhlých pacifistek dostali přece jen žihadlo, musíte použít opravdu těžký kalibr – kupříkladu přitisknout nějaký větší exemplář násilím na holou kůži. Pokud včelku takovýmto hrubým způsobem vyprovokujete, pak toho konečně bude mít dost, což je snad pochopitelné! A tak až budete příště zase pozorovat tyto drobounké pijáky nektaru při práci, buďte bez obav – samotářské včely si nic nepřejí toužebněji, než aby je všichni nechali na pokoji. Vyplňte jim proto jejich přání a nechte tyto malé „květinové děti“ žít v míru. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253516