Robert Bryndza
„Hrozně vás chci, oba,“ vyslovil nezřetelně. „Ale no tak, pěkně se vrať do svého kempu,“ vyzval ho Max. „A tohle si nech.“ Nina se sama sebe v chladném světle následujícího rána ptala, jestli nezašla příliš daleko. Po nepříjemné snídani, kdy se Nina bez úspěchu snažila vést rozhovor, se Max rozhodl, že na túru přece jen vyrazí. Požádal Ninu, aby zabalila batohy, a sám šel ven za Deanem. Když se za patnáct minut objevila, oba na ni čekali na lavičce před hotelem. Smáli se jak smyslů zbavení, ale ztichli, jakmile se k nim přiblížila. „Všechno v pořádku?“ zeptala se a podala Maxovi větší z obou batohů. Hodil si ho na záda. „Jasně, všechno je v cajku,“ řekl a oba znovu vyprskli smíchy. „V cajku! Do prdele, kdo dneska říká v cajku?“ řval Dean a plácal se do stehen. Když se smál, odhalil velké zuby a lepkavé růžové dásně. Max se sklonil, zpod lavičky vytáhl lahev whisky a přihnul si. Lahev už byla z poloviny prázdná. „Aha, už chápu, proč je všechno v cajku,“ zasmála se Nina. Max jí lahev nabídl, ale zakroutila hlavou. Od hospody se vydali přes vřesoviště. Museli přejít most přes říčku a pak už se před nimi rozprostíral Dartmoor. Max jim řekl, že ví o vodopádu na samotě a že by chtěl, aby ho viděli, takže se vydali na cestu dlouhou několik kilometrů. Kluci zdolali zbytek whisky a hovor se brzy stočil na sex, a především na to, co dělali se ženami. – 98 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253505
CHLADNOKREVNĚ
Nině to nebylo příjemné, takže trochu zaostávala a prohlížela si krajinu. Vřesoviště byla krásná a den horký, ale lehký vánek si pohrával s mraky na obloze, takže slunce mizelo a znovu se objevovalo a vše kolem zalévalo jasně ocelovou září. Po poledni došli k hlubokému příkopu, který se táhl blaty, a po cestičce až k vodopádu, který jako by tryskal ze skal a padal do hlubokého jezírka obklopeného velkými balvany. Klukům zčervenaly tváře a potili se – horkem i díky alkoholu. Všichni se z vodopádu napili. Max je potom zavedl ke zkosené úžlabině ve skále kousek stranou od místa, kde voda vytvářela kaskády. Z vrcholu příkopu ji nebylo vidět. Setřásl z ramenou batoh a zmizel úzkou štěrbinou ve skále, která byla asi šedesát centimetrů široká a hodně vysoká. „Tak dělejte, vy dva,“ vyzval je a vystrčil hlavu. Dean položil svůj batoh na skálu a vydal se za Maxem, Nina je váhavě následovala. Po několika krocích se v úžlabině setmělo. Tápala a cítila, jak se rameny z obou stran otírá o skálu. Jakmile si její oči přivykly, úzká chodbička vyústila do velké jeskyně s klenutým stropem. Uvnitř bylo velmi sucho a stěny i podlaha byly hladké. Chladná jeskyně je chránila před horkem. „Cítíte to?“ zeptal se Max a přiložil ruku k díře ve stropě. Nina k nim došla a podívala se nahoru. Díra ve stropě byla černá, takže nerozeznala, kam vede, ale cítila chladný vzduch, který na ně seshora foukal. „Myslím si, že tudy kdysi tekla voda, před tisíci lety, a vyhloubila tuhle jeskyni. Podívejte, jak je zem hladká, ale zvlněná.“ „Je tady docela zima,“ řekl Dean. – 99 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253505
Robert Bryndza
„Kdybych byl někdy na útěku, tak bych se tady schoval,“ zavtipkoval Max. Nina poodstoupila z chladného proudu vzduchu a rozhlédla se kolem sebe. Na místě, kde kdysi dávno někdo rozdělal oheň, ležela hromada klacků. A kde se hladká skála vyklenula a vytvořila plošinu, viděla graffiti. Zachvěla se. Po jejím boku se objevil Max, paži jí ovinul kolem krku a přitiskl si ji na prsa. Dean stál pár desítek centimetrů od nich a sledoval je. Max k němu natáhl ruku a přitáhl si ho k sobě. Nina cítila, jak se k ní oba muži tisknou. Max je přitlačil těsněji k sobě. Tělem jí projel záchvěv vzrušení. Nechala se uzamknout mezi ně. Hrudníkem se tiskla k Maxovi a zezadu se na ni tisklo Deanovo vysoké a šlachovité tělo a jedna jeho část se jí stále naléhavěji tiskla k zadku. „Nechcete si zaplavat?“ zeptala se. „Cokoli chceš, zlato,“ odpověděl Max. Rozdělili se a vyšli z jeskyně zpátky do zářícího slunce. Kluci se bezstarostně svlékli a z hladké skály vedle vodopádu skočili do hlubokého jezírka pod nimi. Nina si sebevědomě stáhla kalhoty, takže zůstala jen v tričku a spodním prádle. Max v jezírku plaval znak. Dean rozrazil hladinu, tmavé vlasy přilepené k hlavě. „Ta voda je mnohem příjemnější, když jsi nahá,“ zakřičel Max. „Vážně?“ „Jo, je tak studená a osvěžující,“ souhlasil Dean. Nina se zhluboka nadechla a pak si sundala tričko a prádlo. Přešla k okraji skály a podívala se dolů na vodu. Byla velmi hluboká, čistá a někde v modré hloubce rozeznala několik velkých balvanů. „Tak pojď! Skoč!“ křikl Max, nabral vodu a postříkal ji. – 100 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253505