98
louis l’ amour
•
v za jetí zlaté řeky
chlap, který se živí tím, že loví jiné lidi. Navíc,“ podíval se zase na karty, „si nejsem jistý, jestli tady v Teritoriu vůbec máte nějakou pravomoc.“ Pete Shoyer prudce dosedl na židli. „Já vám musím připomenout…“ Stark zvedl ruku. „Rozumějte mi dobře. Neupírám vám právo někoho zatknout, ale nejsem si jistý, že tohle právo máte i tady. Být na vašem místě, postupoval bych hodně opatrně. Ujistil bych se, jestli guvernér Teritoria nemá náhodou do té věci co mluvit. Jak to chápu já, k té střelbě, kvůli které stíháte tohoto muže, došlo v Novém Mexiku, je to tak?“ „To je pravda.“ „Podle mé zkušenosti,“ řekl Stark klidně, „se lidé v Arizoně dívají celkem s pochopením na případy, kdy jednoho muže napadne několik jiných a on z toho vyvázne. Myslím, že můžete mít potíže, abyste tohohle člověka vůbec dostal z Arizony.“ Shoyer se zachechtal. „Tyhle starosti laskavě nechte na mě. Toho chlapa hledají. Mně je jedno, kvůli čemu nebo jaké okolnosti k tomu vedly. To už je na soudcích a porotě.“ Swante Taggart si jejich rozpravy nevšímal. Otevřel dveře a vyšel do deště. Pramínek protékající kaňonem se stačil z potůčku rozrůst na pořádnou bystřinu, ale i tak ji bez obtíží přeskočil. Když vedl svého koně, aby ho napojil, zahlédl Shoyera, jak vyšel ze dveří oblečený v pršáku. Zůstal tam stát schovaný před deštěm a přihlížel, jak Taggart napájí koně a pak ho odvádí zpátky do stáje, kde mu do žlabu přihodil nové seno. Píce tu neměli zrovna přebytek, jen to, co mohli sklidit na kopcích a několika lučinách kolem. Mohlo stačit nejvýš na několik dní. Taggart se postavil do dveří stáje a rozhlížel se po deštěm zmáčeném okolí. Otevřely se dveře do domu, vyšla z nich Miriam a zamířila přímo k němu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253438