98
linda
howard
•
nezvěstná
přece jasně najevo, že se s ní společensky ani jinak stýkat nehodlá. Jinu by rozhodně nikdy nenapadlo, že Levi změní názor, ona ten svůj rozhodně nezměnila. Netušila sice, co přesně si o ní Butcher myslí – snad že není dost dobrá, že je hloupá, nebo se chová jak děvka? – ona věděla jistě, co cítí k němu a slovo „vztek“ na to nějak nestačilo. Nejhorší bylo, že ho musela potlačit, jinak by nemohla dál v týmu přežít. Nejstarší kluci dojedli a hned začali hledat jinou zábavu. Zaběhli do kuchyně a brzy na to objevili dveře na balkon. Do bytu zavanul chladný, vlhký vzduch, a tak ženy ihned pochopily, co se stalo. „Marcusi!“ křikla Terisa. „Mám je na očích,“ odpověděl Boom. „Netušila jsem, že se Boom jmenuje Marcus,“ poznamenala Jina. „Už jsem taky jediná, kdo mu tak říká.“ Tři mladší děcka se taky běžela podívat, co se kde děje zajímavého. Nechala za sebou jen prázdné krabice od džusu a několik nugetek. Ailanin dvouletý synek běhal překvapivě rychle a šikovně se vyhnul matčině natažené paži. „Eriku!“ zavolala tedy. „Chytni ho.“ „Mám ho!“ odpověděl Snake. Obě ženy zůstaly sedět a dávaly si s jídlem na čas. Ailani se jen usmála. „Je tam přece osm velkých chlapů a jen pět dětí. To by měli zvládnout. Je to tak vzácné, když je hlídá někdo jiný…“ Hluk v kuchyni dramaticky vzrostl. Děti pištěly a muži udělovali téměř vojenské povely. Jina si tedy nabrala trochu guacamole a v relativním klidu svého obýváku si užívala jídla. Uvědomila si, jak jí schází společnost jiných žen. Mezi muži měla neustále dojem, že se musí chovat drsně a při náročném tréninku si už stěží našla čas na drobnosti jako byly nalakované nehty nebo make-up. Většinou byla večer ráda, že je relativně čistá. Dnes si užívala toho, že může mít vlasy rozpuštěné místo copu nebo culíku a že není mezi lidmi páchnoucími špínou
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253435