Je tak blízko. Zbytky sněhu jsou mokré a kluzké. Ale tak tiché. Kroky nejsou v písni deště ve stromech slyšet. Otáčí se. Pryč od poštovní schránky. Upustí obálku a sehne se, aby ji zvedla ze zablácené silnice. Znovu se narovná, otře zašpiněnou obálku o fleecovou bundu. Srdce je divoký panter, který skáče na mříže své klece. Dívka je na dosah. Podívá se na jednu stranu silnice, již v mlze nevidí, a zaposlouchá se. Podívá se na druhou stranu, poslouchá. Žádné auto nejede. Nic nejede. Nikdo se neblíží. Až na její konec. Její konec se blíží. Konec je tu. Smyčka se jí zhoupne kolem krku a stáhne ho. Když sebou dívka začala škubat, obálka dopadla na sníh. Není žádný soupeř. Je to snadné. A teď přizná, co všechno ví, co udělala. Teď se přizná ke svým hříchům.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253138