98
m i r ja h e i n • D o k u d ná s l á s k a n e ro z d ě l í
„Jistě, ale omlouvá to, že člověk mlčky přihlíží takovému svinstvu?“ „Ty jsi alespoň pouze mlčela. Moje vlastní dcera se zcela otevřeně postavila na Caldwellovu stranu,“ připomněla si Vicky a očividně ji to zneklidnilo. „Ano, jenže toho moc nevěděla. William jí o Austrálcích navykládal nesmysly, a ty přece víš, jak mu věřila každé slovo. Pověz, kdo je otcem dítěte. Vždyť když sis Meeri odvezla do Melbournu, byla ještě mladičká. A ke všemu plachá. Nedělala na mě dojem, že by se snadno nechala přivést do jiného stavu.“ „Však také ne. Zneužil její naivity. Byl to jeden darmošlap z Melbournu,“ zalhala Vicky. Emma si ji měřila pochybovačně, ale nic na to neřekla. Přesto měla Vicky pocit, že jí to švagrová nespolkla. „Ale teď mi vyprávěj o mé dceři. Jak se jí vede? Jak vypadá? Je její nastávající hodný? Proč nemá z prvního manželství děti?“ Emma zvedla ruce. „Tolik otázek naráz. Začněme odzadu. Myslím, že její muž byl neplodný. Ale kvůli tomu by ho nikdy neopustila. Byl to sňatek z lásky. Když spadl pod tramvaj, nedala se utěšit. Vypadá báječně a ženich je jeden z nejatraktivnějších svobodných mládenců z celého Brisbanu. A navíc jeden z nejbohatších…“ Zadrhla se. „Vlastně jsem ti to nechtěla říct před svatbou. Ale… jak bych to řekla…, povahově mi moc nesedí. Amelie bych to přirozeně neřekla… Je hodně po otci. Hlavně co se týká názorů na Austrálce… Bože, ani se neodvažuji vyslovit jeho jméno…“ „Nenapínej mě tolik!“ zaúpěla Vicky přemožena zlou předtuchou. „Jmenuje se Phillip Caldwell.“ „Caldwell… Jako tvůj druhý manžel?“ Emma přikývla. „Aspoň že to nemůže být Jamesův syn. Ten děti neměl. Proto jsi tenkrát také zdědila ranč, jestli se dobře pamatuji.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS253123