Ne každý vánoční dárek potěší
Nevím, jak dlouho jsem byl v totálním limbu. Ale muselo se jednat o spoustu hodin, ne-li o celé dny. Protože odbavení i let, stejně jako přeprava do pralesa, už mezitím proběhly. Nevím, jak to Denisa bez mé aktivní účasti dokázala, ale asi jí stačilo zakroutit zadkem. Jsem bez ní chvilku, ale už se mi po ní stýská. Naštěstí to, co kvete a zpívá kolem mě, přivede člověka k úžasu nad krásou jinou, než je ta ženská: nad nádherou tropické přírody. A nevadí mi ani to, že si ji nevychutnávám po svých. Jedu totiž na jakémsi vozíčku, který je překvapivě moderní. Ale není divu, podobně handicapovaných turistů sem asi míří spousta. A zámožný Němec, jenž přicestoval s Neckermannem, by si do nějakého kostitřasu nesedl. Jak to, že nemůžu chodit? Přemýšlím o tom, ale nic mě nenapadá. Ochablý a bez citu jsem celý, nemusím se tedy bát pomyšlení, že se mi mezitím něco hrozného stalo, a teď jsem ochrnutý na dolní polovinu těla. A nemusím se bát ničeho. Tlačí mě mlčenlivý, snědý muž. Má na sobě něco jako montérky; připadalo mi, že jsem u jedné z kapes zahlédl nášivku Brudra, ale to je vyloučeno. Kde by se tady vzala tradiční česká značka pracovních oděvů? Snažil jsem se mu něco říct, ale po pravdě řečeno si nejsem jist, zda z mých úst něco vyšlo. A on by se mnou stejně nemluvil. Otrávenost kape nejen z jeho šípů (pokud vůbec nějaké má), ale i pohledu. Myslel jsem, že 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS252531