než tento muž? Proto se rozhodl zůstat. Navíc se uklidňoval vědomím, že se vždy může sebrat a odejít. „Dobře, poslouchám.“ „Skvěle. Tak tedy, do společnosti Spadra holding jsem nastoupil, když ještě patřila původnímu majiteli. Byl to postarší pán, velice milý. Pro své zaměstnance by se rozdal. Pan Fitzer dělal vše proto, aby firma vzkvétala. Bylo to to jediné, pro co vlastně žil. Neměl rodinu, neměl své vlastní děti. Byl jsem jeho pravá ruka. Občas, když mu zbýval čas, si rád přisedl ke mně do kanceláře a povídal si se mnou. To jsem ještě pracoval přímo v budově Spadra Holding.“ Muž se na krátký moment odmlčel, jakoby ho zasáhla bolestná vzpomínka a poté pokračoval. „Vyprávěl mi jednu příhodu. Znal kdysi rodinu, která žila na okraji města. Neměla se špatně. Občas se s jejími členy vídal, nebo přišel na návštěvu, aby nebyl neustále sám. Jednoho dne se však stala tragédie. Téměř všichni členové této rodiny zemřeli, prý na otravu plynem, který unikal z plynového hořáku v kuchyni. Přežila jen jedna jediná osoba, malá Angelika. Tehdy ji byly prý sotva čtyři roky. V době tragédie v domě údajně nebyla, hrála si na zahradě a to jí zachránilo život.“ Filipovi se roztlouklo srdce. Představoval si všelijaké věci, které se Angelice mohli přihodit, ale ne nic tak hrozného. Němě seděl proti svému společníkovi. Představil si malou okatou holčičku s vlnitými hnědými vlásky, jak sedí v ušpiněných šatičkách od hlíny na zahradě a čichá ke květině. Ví, že maminka je kdesi v domě a že by ji za
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251968