JENNY BLACKHURST
onemocněla, každopádně mi nezbývá nic jiného než se naučit žít s následky. Zabila jsem svého syna, a teď se snažím sama sebe přesvědčit, že jsem nevinná, že Dylan stále žije. Byla jsem tak moc přesvědčivá, až jsem dokonce uvěřila sama sobě! Přitom jsem jen chtěla, potřebovala jsem…“ Potřebovala jsem uvěřit, že bych nebyla schopná ublížit dí těti, svému dítěti. I když někde hodně hluboko uvnitř mi jakýsi ošklivý hlásek napovídal, že to je přesně to, čeho bych schopná byla. Mysl si umí najít zvláštní cestičky, aby vás donutila čelit věcem, které jsou tak těžké, že ani nejste schopni si je připustit. Povzdechnu si, zděšená a rezignovaná. „Tohle není jen to nejpravděpodobnější vysvětlení, Cassie, tohle je to jediné mož né. Čím dřív se dokážu postavit tomu, co jsem udělala, tím větší šanci mám na to, že se to třeba jednou zlepší.“ Ale svým slovům sama nevěřím. Nevěřím tomu, že se to vů bec někdy ještě zlepší.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251884