Lékařská posudková služba sociálního zabezpečení – lékař okresní/Pražské správy sociálního zabezpečení (posudková komise MPSV pro účely soudního řízení) posuzuje, zda se jedná o invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Pojištěnec je invalidní, jestliže procentní míra poklesu pracovní schopnosti poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
15.3.1 Vybrané pojmy Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS) se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Pracovní schopnost Pojem pracovní schopnosti je definován v zákonu o důchodovém pojištění. Rozumí se jí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem DNZS. Invalidita Základní podmínkou pro uznání invalidity je prokázání DNZS a zákonem stanoveného poklesu pracovní schopnosti. Na základě zkoumání zdravotního stavu posuzující lékař musí stanovit, zda jde či nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Pokud se DNZS neprokáže, tj. neprokáže se dlouhodobé omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností s posudkově významným dopadem na pracovní schopnost, posudkový proces končí v tomto bodě a další skutečnosti se již neposuzují. Samotné prokázání DNZS nemusí znamenat následné uznání invalidity, např. pokud pokles pracovní schopnosti činí jen 20 %. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokud zdravotní postižení, které je příčinou DNZS, není uvedeno v příloze, stanoví se procentní míra poklesu pracovní schopnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával a schopnost využití zachované pracovní schopnosti.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251735
Posudek o invaliditě Posudek o invaliditě obsahuje výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením procentní míry poklesu pracovní schopnosti a stupně invalidity. V případě posouzení osoby v nepřítomnosti a v těch případech, kdy při jednání v přítomnosti posudek nebyl posuzovanému předán, zašle LPS OSSZ posuzovanému posudek do 7 dnů ode dne jednání. Námitkové řízení proti rozhodnutí první instance Rozhodnutí o tom, zda pojištěnci bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné odvolání, tj. podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje tzv. „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání. Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, tj. invalidního důchodu, je možné podat řádný opravný prostředek – písemné námitky – do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí účastníkovi řízení. Námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo kterékoliv OSSZ. Bez využití institutu námitky nelze podat proti rozhodnutí ve věci o invalidním důchodu žalobu. Jako příklad uvádíme z přílohy vyhlášky o posuzování invalidity kapitolu onkologie, neboť v orofaciální oblasti není výskyt nádorů ničím výjimečným.
15.3.2 Příloha vyhlášky 359/2009 Sb. kapitola II Onkologie, Oddíl A – Zhoubné novotvary Obecné posudkové zásady Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti u zhoubných novotvarů se vychází z funkčního postižení, na kterém se podílí jak nádorová nemoc, tak onkologická terapie. Přitom se hodnotí celkový stav, postižení funkce orgánů nebo tělesných systémů, dlouhodobé nebo trvalé postižení způsobené následkem chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie, biologické léčby, postižení po alogenní transplantaci krvetvorných buněk, rozsah zachovaných funkčních schopností (funkční staging dle Světové zdravotnické organizace – SZO) a schopnost vykonávat denní aktivity. Za denní aktivity se považují aktivity podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disablity a zdraví (dle SZO). Dopad na pracovní schopnost mají nejen funkční postižení následkem maligní choroby ale také nežádoucí účinky onkologické terapie. Nejčastější dlouhodobé následky onkologických postižení jsou chronická bolest, psychické změny, chronická únava, námahová dušnost, muskulosleletární změny, narušení funkce končetin, lymfedém, cytopenie, poruchy imunity, krvácivé projevy, neuropatie, rozsah operačního výkonu včetně závažného estetického postižení, poruchy mluvení, přijímání potravy, zažívání, močení, defekace a poruchy celkové pohyblivosti. Při posuzování poklesu pracovní schopnosti se na pojištěnce s lokalizovaným nádorem (stadium I, II, III) nahlíží jako na potenciálně vyléčitelné a hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se odvíjí od výsledku léčby, klinického obrazu, rozsahu a tíže funkčního postižení. U diseminovaných nádorů (tj. ve stadiu IV), které lze obecně považovat za zvlášť těžké funkční postižení, může být postižení potenciálně reverzibilní u vyléčitelných nádorů. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251735
Položka
Druh zdravotního postižení
1
Novotvary Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční schopnosti z hlediska kurability, probíhající onkologické léčby ve vztahu k definovanému období a následků nádoru nebo terapie a zaměřit se i na reverzibilní nebo léčbou kontrolované zdravotní problémy.
1a
1b
1c
Míra poklesu pracovní schopnosti v %
minimální postižení, stavy asymptomatické, minimální funkční poruchy nebo stavy po léčbě povrchových kožních a slizničních nádorů (primární lokoregionální léčba), nádory in situ nebo nádory, které nevyžadují adjuvantní onkologickou léčbu, stavy, kde není třeba onkologické stabilizace nebo menší operační výkony s minimálním funkčním dopadem, stavy bez omezení výkonu denních aktivit
5–10
středně těžké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností, např. stomie, penectomie, colectomie nebo enukleace bulbu oka při zhoršeném vizu vidoucího oka nebo ztráta končetiny v předloktí nebo v bérci nebo parciální laryngectomie nebo stabilizace po allogenní transplantaci nebo stavy během podávání biologické léčby, nežádoucí a dlouhodobé závažné funkční postižení v důsledku dlouhodobé hormonoterapie či biologické léčby, výkon některých denních aktivit omezen
30–45
lehké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované nebo menší výkony z důvodů zhoubného novotvaru, resekce nebo amputace zvenčí přímo neviditelné, amputace částí, kde je možná protetická náhrada (např. mastectomie, parciální amputační ztráty končetin, resekce značných částí střeva, hysterectomie, enukleace bulbu oka při dobré funkci jediného oka) nebo stavy s lehkým funkčním postižením některých orgánů nebo systémů, výkon některých denních aktivit s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků
15–25
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251735