98
ných kontextů (Hendl, 2005). V rámci tohoto zvoleného přístupu byla provedena řada rozhovorů, ve kterých jsme se podrobněji zaměřili na to, jak respondenti chápou doping a co si pod tímto pojmem sportující vlastně představují. Předmětem rozhovorů byly jak postoje k dopingu a názory na doping jako významný jev ve sportu, tak záměry doping užívat a zkušenosti mladých sportovců s jeho užíváním. Informace, získané z rozhovorů významně doplňují v předchozích kapitolách uvedenou kvantitativní analýzu a mají za cíl rozšířit a prohloubit porozumění pohledu mladých sportovců na zneužívání dopingu a jejich hodnocení vlastní přímé i nepřímé zkušenosti s dopingem. Pro rozhovory jsme zvolili jedince ze sportovních odvětví, ve kterých existuje větší riziko výskytu nabídky dopingu i jeho užití. Vycházeli jsme při tom i z frekvencí výskytu pozitivních dopingových nálezů v jednotlivých sportech, které se v minulosti vyskytly. Z věkového hlediska se jednalo o osoby již zletilé. Vzhledem k možné psychosociální citlivosti zjištěných skutečností byla při prezentaci výsledků rozhovorů dodržena zásada přiměřené míry anonymity, nezbytné při práci s tímto typem dat.
6.1 Co je doping z pohledu respondentů a jaké jsou důsledky jeho užívání Abychom dokázali odpovědět na tuto otázku, zaměřili jsme se nejdříve na zjištění pohledu sportujících na doping. Téměř všichni účastníci v rozhovorech uvedli, že doping zvyšuje výkonnost a že je nelegální nebo zakázaný. Shodují se i v tom, že jsou to látky, které se užívají i mimo vrcholový sport pro ovlivnění postavy například při kulturistice, body buildingu. Při dotazu na historii protidopingových opatření nedokázala většina účastníků rozhovorů určit, kdo protidopingová opatření zavedl a následně rozhoduje o tom, které látky jsou považovány za doping, a proto budou zakázané. Pouze jeden z respondentů jako východisko pro definici dopingu konkrétně uvedl seznam zakázaných látek stanovených organizací WADA. Poukazuje to na stále chybějící komplexní informace o této problematice u populace sportujících adolescentů. Na otázku, jaká dopingová látka je jim známá, byly nejčastěji uváděnou dopingovou látkou anabolické steroidy. Po nich následovala diuretika, stimulancia a marihuana. Typickými příklady „definování dopingu“, jak je uváděli respondenti, jsou např.: „...užívání látek, které nejsou povoleny a které tělu pomáhají dosahovat vyšších výkonů.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251734