elizabeth peters
•
zmizení nefertiti
od dětství mistr v předstírání nezájmu, na mě vyvalil oči. David leknutím couvl a přidržel se zárubně. Oba vypadali směšně, ale ubránila jsem se úsměvu. „Ptáš se, k čemu snídaně pro čtyři? V ložnici máme hosta a je třeba projevit pohostinnost. Vyhledej, prosím, Aliho a požádej ho, ať přinese snídani co nejrychleji – nemůžu se dočkat kávy.“ Vzhledem ke zkušenostem z minula mě nepřekvapilo, že mladí muži měli nalepené vousy a kníry, na sobě ošuntělé hábity, špinavé nohy jim vězely v neforemných sandálech. „Možná byste se měli převléknout do něčeho reprezentativnějšího a sundat si z obličeje ten porost,“ dodala jsem. „Udivuje mě, že vás vůbec pustili do hotelu.“ David se ke mně obrátil s širokým úsměvem. „Nepřišli jsme hlavním vchodem, teto Amelie. Suterén sice připomíná bludiště, ale vyznáme se v něm.“ „Smím se zeptat na totožnost našeho hosta?“ zeptal se Ramses. Pochopitelně se nenechal odvést od hlavního tématu. „Kdo jiný než pan Morgenstern? Hned po snídani musí jeden z vás zajít pro Daúda, než zapustí před Harúnovou dílnou kořeny.“ David se odešel poohlédnout po Alim a Ramses zadumaně sledoval, jak sbírám se země sedáky a pokládám je zpět na židle. Odešla jsem se trochu umýt. Pečlivě jsem se vyhýbala ručníkům pohozeným na zemi, a protože jsem si nebyla jistá, zda doktor neučesal našeho pacienta mým hřebenem, odložila jsem ho stranou a vlasy si jen prohrábla rukou. Nákupní seznam se prodlouží, pomyslela jsem si po návratu do obývacího pokoje. Ramses si prohlížel zabarikádované dveře. „Můžeš mi vysvětlit, jak se pan Morgenstern ocitl ve tvé ložnici, matko?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251718