V té chvíli si Nick připadal před ostatními jako totální blbec, jako naprosá nula. Navíc také proto, že byl v kanceláři i detektiv ve výslužbě Doman, který byl určen k vyšetření případu. „Co ty tu pohledáváš?“ podivil se Nickův táta, když pohlédl do tváře svému bývalému parťákovi, který v této situaci proti němu stál jako sok. „Já nikdy neodcházím od rozdělané práce! Tohle je přeci můj případ!“ řekl detektiv Doman velice jasně a nehodlal se smířit s tím, že by mu někdo mařil jeho vyšetřování. „Neměl by sis, Johne, užívat klidného důchodu a nechat to raději na profících?“ řekl detektiv Doman, jemuž se neadekvátní postup jeho bývalého kolegy vůbec nelíbil. „Oprášil jsem starý odznak, který má hájit zákon a zároveň mého vnuka! Nedovolím, aby někdo, co si léčí mindráky z minulosti, ubližoval mému vnukovi. Aby mu zničil kariéru!“ „Ale prosím tě, důkazy mluví jasně! Tak proč se už konečně nepřizná?“ Bylo vidět, že detektiv by si moc přál, aby skončil za mřížemi. „To je jen tvé nepodložené tvrzení!“ hájil děda srdnatě svého vnuka. „Dědo, možná vím, kdo celý případ zincenoval. Vím určitě, kdo v tom figuroval!“ ozval se konečně Carlos na svoji obhajobu. „Ty víš, kdo je skutečným pachatelem?“ hleděl vnukovi zpříma do očí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251595
Ten se na okamžik rozhlédl po ostatních a na pár vteřin se zahleděl na svého otce, který bedlivě sledoval dosavadní vývoj událostí. Než Carlos stačil vyslovit jméno skutečného pachatele, vešel do kanceláře Josh. Všichni ztichli, protože nechápali, jak je možné, že přichází řadový příslušník, aniž by ho někdo pozval. „Pane, přicházím, abych vám řekl důležitou informaci k celému případu.“ Eddie zvědavě nahlédl do otevřené kanceláře. „Joshi, co to povídáš? Ty skutečně máš informaci, která může vnést světlo do celého případu?“ zeptal se ho kapitán Santos. „To já jsem podstrčil drogy do Carlosovy skříňky!“ „To nemyslíš vážně! Uvědomuješ si, co říkáš?“ „Ano, je to tak. Jsem připravený nést všechny následky. Budu vypovídat!“ Pro kapitána Santose bylo přiznání syna Joshe úplným šokem. Zmohl se jen na otázku: „Řekni mi, proč?“ „Možná proto, že mě Carlos neprávem podezříval, že jsem měl poměr s jeho ženou. Možná proto, že ty uznáváš v rodině jenom mého bráchu Jeremyho a já nic neznamenám. Možná také proto, že se mi naskytla šance na služební postup! Klidně se nechám vyhodit od policie. Už je mi to jedno!“ odešel. ***
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251595
Kapitán Santos odešel zdrcený do své kanceláře. Jeremy si toho povšiml a rozhodl se, že půjde za ním. Zaklepal na dveře pracovny. „Nepřeju si být nikým rušen!“ozvalo se z kanceláře. Jeremy přesto vstoupil a uviděl u okna stát otce. „Tati, přišel ti fax.“ „Dobře. Polož mi ho na stůl!“ Položil tedy papír na jeho pracovní stůl. „Joshe, jsem asi špatně vychovával,“ řekl najednou zničený otec. „Řekni mi prosím tě, co se tam vlastně stalo? Jak to souvisí s bratrem?“ „Josh se přiznal k tomu, že ty drogy do skříňky dal on. Už ho nechci nikdy vidět!“ „To přece nemůže být pravda? Proč by to dělal?“ nedokázal tomu uvěřit a raději rychle opustil távovu kancelář. *** Jeremy vpadl do šatny s předtuchou, že se tam bude jeho bratr ukrývat. „Tak kdepak se schováváš? Jsi někde zalezlý, jako krysa?!“ „Brácho, počkej, já ti to vysvětlím,“ couval před rozzuřeným bratrem. „Co mi chceš vysvětlovat, ty hajzle, jeden! Víš, co jsi provedl?“ popadl ho za košili a tvrdě ho natlačil na skříňku. „Moc tě prosím, neubližuj mi,“ prosil ho.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS251595