Page 1

Ondřej Vodička: Oděni ve cti a železe

↓ Obsah

Disciplína

V momentě, kdy se lokální představitelé zdráhali dát své svolení ke kontribucím a nedošlo k dohodě se zástupci vojsk, hrozilo nebezpečí drancování. To často probíhalo navýsost surově a ve středu zájmu vojáků nebylo jen jídlo, ale také manželky, dcery a každá drobnost, kterou by si mohli přilepšit k žoldu. Civilisté navíc obvykle nenechávali vojáky dobrovolně brát si cokoliv, co se jim zachtělo, plenění tedy občas končilo násilnou smrtí. 139 To platilo i vice versa: „[b]ohužel kapitán Boswell, který šel za plukem, byl zabit několika ničemnými vesničany, za všech okolností nepřáteli vojáků.“ 140 Udržení přízně a podpory obyvatel ve stabilním a relativně nekonfliktním poskytování ubytování, jídla a informací se mnohdy jevilo jako klíčové, vojáci tedy byli za nepovolené plenění přísně trestáni. Individuální plenění navíc příliš rychle vyčerpávalo zásoby z dané oblasti a ničilo všechno ostatní, a tím byl i narušován tolik potřebný systém kontribucí. 141

139

140

141

Black, European Warfare 1494–1660, uvádí příklady ohrožení civilistů během 16. a 17. století ze strany vojáků. Jinak doporučuji již zmíněnou Kiliánovu knihu Příběh z doby neobyčejného šílenství, především kapitolu „Pacifista“. Monro, Part I, Expedition, 4: “unfortunately Captaine Boswell comming after the Regiment was killed by a number of villanous Boores, ever enemies to souldiers.” Parker, The Military Revolution, 65. Výše uvedená strategie čerpání zásob z území na kterých se vojsko zrovna pohybuje, je krásně vyjádřitelná latinskou frází bellum se ipsum alet, neboli válka se nakrmí sama.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250481


Ondřej Vodička: Oděni ve cti a železe

↓ Obsah

Disciplína

Po důkladném prozkoumání pramenů bylo objeveno, že řada vesnic byla válkou zasažena poměrně drasticky. 142 I přesto jsou ale historici schopni doložit záznamy o stejném počtu obcí, které zůstaly válkou v podstatě netknuty. 143 Severní část Německa byla po počátečních letech bojů zanechána relativně v klidu, zatímco oblasti Meklenburska, Pomořanska a Württemberska přišly o více než polovinu populace. Poslední výzkumy naznačují přibližně třetinový populační pokles ve Svaté říši římské, což je významný rozdíl oproti předchozím, a mnohdy více než dvojnásobným odhadům. 144 Velký nepoměr můžeme také najít v dopadu na vesnice a města. Úbytek obyvatel ve vesnicích během války nemusel být způsobem jejich smrtí, ale pouze přesunem, například do nejbližších opevněných měst. A to nejenom z potřeby bezpečí, ale také proto, že se rodiny už nedokázaly na vesnici uživit. 145 V tomto směru také nutno

142

143 144 145

Archivní záznamy překypují poznámkami o násilí vojáků na civilistech, jejich odporu a snahy o nastolení alespoň špetky spravedlnosti. Geoffrey Parker The war in myth, legend and history, 178. Ibid. Ibid. Zvýšená daňová zátěž, která narušovala tehdejší staus quo, se většinou týkala nižších a chudších vrstev obyvatel, byla pravděpodobně rozbuškou pro revolty v polovině 17. století, které postihly některé evropské země. Více k tomuto tématu: Niels Steengaard, “The Seventeenth-century Crisis” in The General Crisis of the Seventeenth Century, ed. Geoffreya Leslie M. Smith (New York: Routledge, 1997), 46.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250481


Ondřej Vodička: Oděni ve cti a železe

↓ Obsah

Disciplína

podotknout, že přímé ohrožení civilistů vojáky představovalo pouze malou část z celkového úbytku populace. To bylo umožněno díky vytvoření varovného systému, který je měl včas upozornit na přibližující se vojsko a umožnit bezpečný útěk i s určitou částí majetku. Mnohem větší roli při úmrtí hrál nedostatek potravin a řádění epidemií, v tomto případě například dýmějového moru. 146 Interpretace dopadů třicetileté války na hospodářství se v historických knihách dělí na dva hlavní tábory. Představitelé jednoho tvrdí, že válka zdevastovala vzkvétající ekonomiku a zanechala ji v dlouhodobě špatném stavu, hlavně vymáháním vysokých kontribucí a vzrůstající výší daňového břemene. 147 Zvýšení daní se týkalo nejen měst, která se vyplacením kontribucí snažila vyhnout plenění a obléhání, na což si musela půjčovat od svých občanů, šlechty nebo úspěšných vojenských podnikatelů, 148 ale i subjektů přímo nezúčastněných ve válce. Tedy například habsburské země byly kvůli potřebě císaře získat peníze na udržení války v chodu

146

147 148

Dlouhodobé ztráty byly však způsobeny spíše tyfem, chřipkou a úplavicí, které obyvatele ohrožovaly s každoroční pravidelností na rozdíl od moru. Parker The war in myth, legend and history, 179. Steengaard The Seventeenth-century Crisis, 42–43. To vytvořilo velkou zátěž pro poválečný rozvoj měst, nicméně peníze odevzdané vojákům v rámci kontribucí byly však alespoň z části vráceny do oběhu nákupem zboží a potravin na místních trzích. Parker The war in myth, legend and history, 180.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250481

Oděni ve cti a železe (Ukázka, strana 99)  
Oděni ve cti a železe (Ukázka, strana 99)