ní vlastní vnitřní motivace daného cíle dostát. Tato vnitřní motivace vychází obvykle z potřeby opustit životní stav uváznutí (tzv. stuck state) a najít novou životní energii vedoucí ke stavu flow118 – přirozenému plynutí, kde se jedinec cítí dobře, plný energie, se kterou umí zacházet nebo se ji snaží efektivně využít ke svému růstu. Průvodce zde není v pozici mentora jako na úrovni „poradenské“, ale v pozici kouče – pokládá otázky, pracuje s cílem, hledá a podporuje vnitřní motivace klienta. Dané možnosti a cesty mu nenabízí, ale snaží se jej dovést ke stanoveným cílům zejména vhodně zvolenými otázkami a dalšími specifickými technikami119 z oblasti koučování, a to tak, aby klient hledal potenciál v sobě a ve svých možnostech. Hledání pak na rozdíl od předchozí úrovně probíhá primárně ve smyslu intrapersonálním, který převažuje nad interpersonálním. V návaznosti na další kapitolu zde nejvíce pracujeme s oblastí změny škály cíle – od fáze kontrolované po fázi autonomní (jak se ve svém projevu chování a myšlení dostaneme z oblasti „musím“ či „měl bych“ do oblasti „chci, protože vím proč“)120. ■■ Úroveň „terapeutická“ Proces léčebný, souvisí zejména s cílem osobnostní a sociální změny ve struktuře osobnosti, obvykle v rámci nějakého terapeutického procesu v krátkodobém či dlouhodobém principu a způsobu práce na sobě. Tu je potřeba postavit také na základě jasné zakázky klienta či skupiny klientů ve smyslu SMART/SMARTER principu, stejně jako u předchozích dvou úrovní. Klient přichází s problémem, který je potřeba přeformulovat přes žádost, objednávku do konkrétní zakázky. Zkušenost poté klient reflektuje ve vztahu ke své osobnosti a procesům, jež se v něm odehrávají v patologické či zdravé rovině. Pokud je to reálně možné, snaží se přijmout, pochopit a upravit to, co dle své potřeby a zakázky potřebuje. Nezaměřujeme se však jen na problém, ale třeba i na léčebný proces vlastní osobnosti, kde významnou složkou jeho změny může být rovněž pochopení jeho diagnostikovaného problému nebo abnormality, kterou klient v souvislosti se změnou své osobnosti řeší na kauzální či symptomatické úrovni.121 V oblasti OSR je to úroveň, na kterou by se lektor neměl s klientem pouštět, ale i taková situace může nastat. Zakázkou klienta v OSR není řešení problému na úrovni 118 119
120 121
Viz kap. 2.3 Vzducholoď. Jako příklad můžeme vybrat synektiku – hojně užívané náhledové metody a přístupy zaměřené na svůj růst, na řešení problémů, na řízení změn apod. Je založena na poznatku, že využívání analogií (zdánlivě nesouvisejících věcí – dějů, vztahů) je jedním z nejjednodušších a nejpoužívanějších způsobů lidského myšlení. „Všechny věci bez ohledu na jejich rozdílnost mohou být nějak spojeny, ať už fyzicky, psychologicky, nebo symbolicky.“ (Roukes, 1988) Technikou podobnou systému laterálního myšlení je známá metoda šesti klobouků od Edwarda de Bono (1996). Viz kap. 3.5 Vnitřní motivace. Kauzální je zaměřená na příčiny problému, symptomatická na průběh a příznaky.
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS250164