Tolkienovo vidění světa
těchto Valar se zvou Maiar. A z některých těchto Maiar se pak stávají Istari neboli čarodějové – jako Gandalf. Jsou to strážní andělé, kteří uskutečňují dílo Boží prozřetelnosti tím, že člověka vedou a střeží – tak jako v židovských, křesťanských a muslimských posvátných textech a tradicích. Podle všech těchto tradic a také podle Silmarillionu Bůh stvořil anděly ještě před hmotným vesmírem. Avšak podle Silmarillionu je pak užívá také jako nástroje při tvoření materiálního světa. Tato představa, i když není součástí hlavní křesťanské tradice, není heretická. Jedná se o theologumenon (přípustný teologický názor) vyskytující se u některých církevních otců. Pomáhá také s odpovědí na jednu ze složitých stránek „otázky zla“, totiž jak smířit existenci zla s existencí nekonečně dobrého a všemohoucího Boha. Mravní zlo může být vysvětleno s ohledem na lidský hřích, kde se však vzalo zlo fyzické? Jestliže Bůh svěřil utváření hmotného světa andělům a jestliže pád části z nich předcházel pádu člověka, pak mohou mít prsty i v „trní a bodláčí“ (Gn 3,18) tohoto světa. Většina moderních teologů sice vůbec neuvádí možnost takového řešení, C. S. Lewis je však s úctou zmiňuje ve svém Problému bolesti. V Silmarillionu na sebe mohou Ainur brát lidská těla tak, jako my na sebe bereme oblečení. I toto je theologumenon. Určité biblické pasáže něco takového naznačují: například zmínka o nefilim v 6. kapitole knihy Genesis, zmínka o třech andělech, které Abrahám pohostí jídlem v 18. kapitole knihy Genesis, anebo o andělovi, který v přestrojení provází Tobiáše (Tob 5 – 12). 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249745
3 Angelologie
V Silmarillionu se ti z Ainur, kteří vstupují do světa, stávají Valar, mocnostmi světa, a zůstávají jimi až do jeho konce. Tolkien píše, že právě je „lidé často nazývali bohy“.2 Představuje tak jiné než jen psychologické vysvětlení starověkého polyteismu. Andělé se umějí bilokovat. Mohou přebývat ve stejnou chvíli v Nebi i na zemi. V Pánovi prstenů je vedle Gandalfa nejdůležitějším andělem Elbereth, která se také bilokuje, neboť zachrání Froda u Bruinenského brodu a znovu pak v Doupěti Oduly, ale zůstává přitom Vardou, Paní hvězd. Andělé jsou hlavními protagonisty prvních dvou částí Silmarillionu („Ainulindalë“ a „Valaquenta“), zatímco elfové jsou hlavními protagonisty zbytku knihy a hobiti zase Pána prstenů. Ani v Pánovi prstenů však andělé rozhodně nejsou nepřítomní. Patří mezi ně čarodějové, včetně Gandalfa a Sarumana, kteří se řadí k nižší andělské třídě, k Maiar. Také Sauron a balrogové jsou padlými, zlými Maiar (Silmarillion, s. 27) a Tom Bombadil se Zlatěnkou jsou dost možná dva z Valar: Aulë a Yavanna (tamtéž, s. 23 a 35). Tolkien a C. S. Lewis jeden druhému předčítali své rukopisy během setkávání neformální literární skupiny Inklingů, zatímco Tolkien pracoval na Pánovi prstenů a Lewis na své kosmické trilogii. Nepochybně se v mnoha ohledech navzájem ovlivnili, někdy vědomě a jindy mimoděk. Posuďte sami – svým instinktem nebo snad pomocí vrozeného „detektoru 2 J. R. R. Tolkien: Silmarillion. Praha, Argo 2008, s. 21. Překlad S. Pošustová-Menšíková – pozn. překl.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249745
Tolkienovo vidění světa
andělů“ –, nakolik podobní jsou Lewisovi andělé těm Tolkienovým. Já osobně nevím o dvou jiných autorech, kteří by přišli s anděly přesvědčivějšími a věrohodnějšími. Zde je filozofický argument pro jejich existenci (či proti předsudku, že existovat nemohou), jenž pochází z Lewisových Zázraků: Pouhá idea […] reality, která je „nadpřirozená“ vůči našim pěti současným smyslům, avšak „přirozená“ ze svého vlastního pohledu, je hluboce urážlivá pro určité filozofické předsudky. […] Jsme připraveni věřit buď v jednopatrový model skutečnosti, nebo v dvoupatrový, v žádné případě však ne v model mnohapatrového mrakodrapu. […] Proto věří v Boha mnoho lidí, kteří nemohou věřit v anděly a v jejich svět. […] Velmi dobře si pamatuji na své vášnivé přesvědčení (i když ho nyní těžko chápu), s nímž jsem kdysi tento předsudek hájil. […] Je však velmi obtížné nalézt jakýkoli racionální předpoklad pro dogma, že realita musí mít nanejvýš dvě úrovně. Z povahy problému samého je zřejmé, že nemůže existovat důkaz, že Bůh nestvořil a nikdy nestvoří více než jeden systém (Zázraky, s. 200–202).
3.2 Máme strážné anděly? Vůdce Společenstva a opozice proti Sauronovi je strážným andělem. Tolkien o Gandalfovi píše: 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS249745