5.2.4
Metoda koncentrace na „kredenc“
S odstupem od problému souvisí technika koncentrace na „kredenc“. „Kredenc“ představuje víceméně zástupný objekt pro představu čehokoli emočně neutrálního. Výchozím bodem k užívání této techniky je názor, že člověk je schopen cíleně se soustředit pouze na jeden vnímaný podnět. Zaměříme-li tedy pozornost na podnět emocionálně nevýznamný, nemůže stresor působit dostatečně intenzivně, a jeho účinek se tak snižuje. Obdobný efekt má počítání. Pozornost v tomto případě zaměřujeme na racionální zpracování sledovaného podnětu a omezujeme tím míru emocionálního prožívání. Tato technika je vhodná zejména při emocionálním „rozrušení“ vyvolaném chováním dítěte, velmi často ji rodiče využívají v době nástupu puberty, kdy dítě vyvolává konflikty častěji a jeho cílem není hledání řešení problému, ale konflikt sám o sobě. Osvojením si těchto minimálních „cviků“ dokážeme velmi účinně snižovat vliv akutního stresu. Při uplatnění těchto technik je však nutné využívat komplexní relaxační techniky (či další techniky osobnostního rozvoje), které vedou k celkovému snížení svalového napětí a k navození pozitivní atmosféry. Podobně jako „kredenc“ můžeme použít také již zmíněného „ledního medvěda“. Přes největší snahu se někdy přistihneme, že nás problém začíná pohlcovat. A protože již víme, že to je do určité míry přirozené, zkusme řízeně „nemyslet“ na něco jiného, než je náš problém, a to je právě náš známý „lední medvěd“. Pro většinu to může být i docela hezká představa.
5.3 Změna myšlenkových a pocitových vzorců Jako první strategie je zde uvedena změna myšlenkových a pocitových vzorců, které v člověku vyvolávají stresové reakce. Hlavní příčinou psychických obtíží a stresu jsou iracionální myšlenkové vzorce: zjednodušování, ukvapená zobecnění, chybné předpoklady, nesprávné závěry, či dokonce stereotypy a předsudky. Často dochází ke snižování vlastní hodnoty člověka, z velké části jde především o přesvědčení, že pedagog (pohybujeme-li se na školské půdě) by měl být oblíben jak vedením školy, tak kolegy, žáky i rodiči žáků. Nebo že pouze učitel je zodpovědný za úspěch žáků. Podobné myšlenkové vzorce jsou nám vštěpovány už v dětství prostřednictvím rodiny a okolí (Hennig, Keller, 1996, s. 40).
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS248980