Ahmed nechal na dopis skápnout pár kapek krve z rány. „Přísahám.“ Červenou skvrnu rozetřel prstem po obálce. Jako by ta skvrna zapečetila bratrův dopis a je jich výměna se tak stala nezvratnou. Azíz podal Ahmedovi kapesník umazaný od beraní krve. Ten si ho omotal kolem zraněné ruky. S bušícím srdcem sešli bratři dolů. Od té chvíle byl Azíz Ahmedem a Ahmed Azízem.
~ 111 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247369
AZÍZ
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247369
„Azízi, co to s tebou je?“ Mikaël musel svou otázku třikrát zopakovat, než k němu student s náznakem zahanbeného úsměvu otočil hlavu. „Nic, pane profesore.“ „Tím si nejsem tak jistý.“ Mikaël vybral Azíze pro roli Sonyho, asi sed miletého dítěte. Nerozhodoval se dlouho. Azíz si z dětství uchoval překvapený, obezřetný po hled. Na dvacetiletého mladíka měl nezvykle něžný hlas. Mikaël ho musel mnohokrát nutit, aby ten hlas pustil ven, místo aby ho v sobě dusil. Azízova křehká osobnost, neklidná jako ostražité zvíře, se dokonale hodila pro roli, kte rou mu vybral. Text hry Mikaël napsal speciálně pro ab solventské představení svých studentů, mělo ~ 115 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247369