Ahmed nechal na dopis skápnout pár kapek krve z rány. „Přísahám.“ Červenou skvrnu rozetřel prstem po obálce. Jako by ta skvrna zapečetila bratrův dopis a je jich výměna se tak stala nezvratnou. Azíz podal Ahmedovi kapesník umazaný od beraní krve. Ten si ho omotal kolem zraněné ruky. S bušícím srdcem sešli bratři dolů. Od té chvíle byl Azíz Ahmedem a Ahmed Azízem.
~ 111 ~
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS247369