Lidé, kteří v průzkumu odpovídali, uvedli, že denním sně‑ ním tráví v průměru více než polovinu času. Pouze jeden z pěti dotázaných považoval denní snění za neškodné, zbytek se pokoušel s ním skoncovat. Čtvrtina respondentů tuto aktivitu popisovala jako návykovou, ob‑ sedantní či kompulzivní. „Denní snění jsem se pokoušela omezovat už dřív,“ uvedla jedna z dotázaných. Usilovně jsem se snažila soustředit se jen na to, co se děje
kolem mne, a myslet jen na skutečné lidi, věci a události, které se odehrávají v daném okamžiku v mé přítomnosti.
Byl to boj. Já versus mé denní snění. Prohrála jsem.
A to ještě není vše. Kontrolujete svému partnerovi spodní prádlo, zda se na něm neobjeví stopy po sexuálním styku? Kontrolujete, jak se obléká, když jde někam ven sám/sama? To jsou otázky č. 29 a 30 z „Dotazníku žárlivosti“ sestave‑ ného vědci z univerzity v Pise. Jeho cílem je odhalit psy‑ chický syndrom zvaný obsedantní žárlivost,105 anebo též pa‑ tologická žárlivost bez přítomnosti bludů, jenž bývá rovněž řazena do spektra obsedantně kompulzivních poruch. Lidé s patologickou žárlivostí bez bludů vykazují obdobné cho‑ vání jako lidé postižení OCD. Na vtíravé myšlenky odpoví‑ dají přehnaným kontrolováním a dožadují se ubezpečování. A vyhýbají se situacím, jež by takovéto myšlenky mohly vy‑ volávat; snaží se například svého partnera držet doma, aby se nemohl scházet s potenciálními ctiteli/ctitelkami. Sečteno podtrženo: zdá se, že porucha OCD nebude zas až tak ojedinělá a neobvyklá. Téměř určitě znáte i vy někoho,
Muž, který nemohl přestat
104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS246186