„Přišla bys na jiné myšlenky,“ promluví tichým hlasem. „Možná by ti právě něco takového pomohlo se aspoň na chvíli odreagovat.“ „O tom pochybuju,“ prsknu podrážděně. Jsem zrovna v situaci, kdy mnohdy nemám náladu ani dýchat, natož abych se šla někam bavit. Ještě k tomu s lidmi, kteří jsou šťastní, protože jejich život klape přesně tak, jak si představovali. Eva si tentokrát odpustí přednášku o tom, jak moc jsem negativní a pesimistická. Pouze se zvedne z postele, sebere ze stolu svou malou elegantní kabelku, která jí perfektně ladí k šatům, a zamíří pryč. „Kdyby sis to rozmyslela, zavolej mi, nasměruju tě za námi,“ připomene mi mezi dveřmi. „Číslo na mě máš, ne?“ Přikývnu, ale k její nabídce se nijak nevyjádřím. Je mi jasné, že stejně nikam nepůjdu. Dveře za Evou se zaklapnou. Uvelebím se na pohovce pohodlněji a zavřu oči. V noci se mi moc dobře nespí. Když už mě neruší zvuky domu a pochrupující Eva, většinou mě pronásledují děsivé sny. Není tedy ani divu, že během chvíle upadnu do lehkého spánku. Ten však trvá pouhých několik minut, když mě z něj vytrhne ostrý
zvuk
rozléhající
se
celým
domem,
který
nedokážu
identifikovat. Z předsíně ke mně dolehnou dva hlasy. Jeden patří babičce a ten druhý bych snad poznala za jakýchkoliv okolností. Vyskočím z postele neuvěřitelnou rychlostí. To není možné! On se vrátil! A vrátil se za mnou... Je mi jedno, že mám na sobě pouze starou vytahanou mikinu a 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245949