a ve své podstatě je často asociována s vlastním negativním prožitkem takové sebeexprese; například může vést ke znepokojivým myšlenkám, pocitům viny a duševní nepohody, evokovat sekundární emoce trapnosti či studu atd. Regulace emocí se navíc vyvíjí a projev některých emocí je chápán jako významný v určitých obdobích a jako sociálně neadekvátní o pár let dříve či později. Kvalita fyziologických, kognitivních a dalších procesů se v průběhu života mění a může automaticky přispívat k emoční inhibici či expresi, ke zdokonalování regulačních strategií, ale i k jejich omezování. Významnou roli hraje vedle věku i pohlaví a kontext socializace, genderová emoční výchova chlapců a dívek (kluci nepláčou, dívky se neperou apod.). Rozdíly mezi ženami a muži byly často shledány na úrovni sebeposuzovacích dotazníků, kdy ženy uvádějí, že jsou lepší v projevu emocí (Simon, Nath, 2004), prožívají emoce intenzivněji (Gross, John, 1998; Grossman, Wood, 1993) a projevují emoce výrazněji v sociálních interakcích v porovnání s muži (Gross, John, 1998; Grossman, Wood, 1993). Ženy jsou podle výzkumů úspěšnější při kódování a dekódování verbálních i nonverbálních emočních projevů (Brody, Hall, 2000; Hall, Matsumoto, 2004). Na druhé straně se od žen i stereotypně očekává, že se budou usmívat více, sdílet a projevovat své pocity častěji (Brody, Hall, 2000) a že muži budou emoce spíše inhibovat, vyjma tzv. emocí moci (power emotions) – například vzteku (Timmers, Fischer, Manstead, 2003). Celkově výsledky různých empirických studií potvrzují, či spíše naplňují stereotypy projevů mužské a ženské emocionality a je nutné je chápat i jako artefakty měření, projev sociální žádoucnosti a sociální konstrukt (Feingold, 1994). Ženy v sebeposuzovacích dotaznících skórují výše, zvláště pokud se posuzují „obecně“ a povšechně (např. odpověď na otázku „Jak často za běžných okolností prožíváte smutek?“). Jsou-li srovnávány pocity „teď a tady“, například prostřednictvím on-line sběru, kdy ženy a muži zapisují v různých okamžicích, co právě v danou chvíli cítí, rozdíly mezi pohlavími jsou mnohem méně patrné (Mauss, Robinson, 2009). Souhrnně jsou přesvědčení o tom, co jedinec cítí v souladu s jeho či její genderovou a kulturní identitou: ženy a muži implicitně sledují sociálně a kulturně funkční pravidla prožívání a projevu emocí, nadhodnocují či podceňují svoje prožitky, respektive je konstruují v souladu se svými sociálními rolemi. Rozdíly mezi pohlavími ——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245806