tu nikdo nikdy nebydlel. Všecičko zmizelo, každý náznak lidské přítomnosti byl naprosto pečlivě odstraněn, jako by ho někdo jednoduše vymazal. Kam se ale poděla jeho rodina? Kde je Sára? Adam od okna rychle ucouvl. Tady nemůže zůstat. Zrovna se otáčel, aby se rozběhl zpátky do lesa, když koutkem oka cosi zachytil. Dveře od kůlny byly jako vždy nedovřené, nikdy je totiž nešlo pořádně zavřít. Škvírou mezi dveřmi a zárubní byl vidět jeho skateboard, který vyčníval ze svého obalu. Ti, kteří to tu vyprázdnili, si ho nejspíš nevšimli. Adam odsunul petlici, rozrazil dveře, popadl obal a přehodil si ho přes ramena. Pak vyběhl do kopce, aniž tušil, kam vlastně míří, kam se to chce vrtnout. Běžel tak dlouho, dokud v puse neucítil železitou pachuť. Teprve pak se zastavil. Klesl na kolena. Šaty měl úplně propocené. Měl pocit, jako by spolkl nůž. Studený a vlhký okolní vzduch se do něj opřel a chladil mu rozpálenou kůži. Adam si sedl, objal si rukama kolena a zachvěl se. Pak zůstal naprosto nehybně sedět a čekal, až bolest v krku ustane. Musí se uklidnit. Nijak si nepomůže, když se teď zhroutí. Potřebuje přemýšlet. Bossi. Věděl to. Vlastně ho dokonce varoval. Bude ho muset znovu najít. Co mu to řekla Gabriela? Přijď na náměstí Johana Sergela. Uvidím tě. Je na čase se dozvědět pravdu. Tak či onak, horší už to být nemůže.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245512