Bosá žena krouží kolem postaršího páru a kroky se trefuje do rytmu písně. Srdce buší na poplach. Margareto, nemáš strach? Albin a Lo se chvíli dívají. Vedle parketu se zastaví pár namakaných kluků v upnutých tričkách. Jeden z nich pije pivo a pokukuje po Lo a Albinovi. Albina by zajímalo, jestli to může vypadat, jako že spolu chodí. Stoupne si k Lo o kousek blíž. „Fakt znáš někoho, kdo má mámu, co pracuje na trajektu?“ zeptá se. „Hm,“ utrousí Lo. „Kamarádka mi vyprávěla strašně odporný věci. Uklízečky odsud maj nejhnusnější práci na světě, to si piš. Ale pokaždý, když musej uklízet blitky, dostanou jako bonus pětikilo. A tady bleje každej, hlavně v kajutách. Takže na blitkách můžou pěkně zbohatnout.“ Albin se rozhlédne. Všechno tu vypadá čistě. Mosazné zábradlí s kouřovými skly okolo parketu. Nablýskané stoly a bar. Albin se podívá na červený koberec. Nevidí na něm žádné skvrny, ale je tady tma. „Trefa je, když někdo nablije do pisoáru, to stačí jen spláchnout. A máš pětikilo jen tak.“ Lo luskne prsty. Albin si představuje, jaké to je v práci, kde musí člověk každý den řešit cizí zvratky. „A to není to jediný odporný,“ ztiší Lo hlas. „V kajutách tu pokaždý znásilní fůry holek. Jenže policie s tím nic nesvede. Nemůžou posbírat důkazy, protože v kajutách je vzorků DNA fakt spousta.“ Lo se podívá na Albina natěšeně, jako by mu už prozradila celou pointu. Jenže pokud ano, pak ji Albin vůbec nepochopil. „Ty to nechápeš?“ řekne Lo. „No jako spermií. Všude na zdi a na zemi je starý sperma, protože tady se furt jen šuká. To je tak extrémní nechuť.“
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245510