/ 98 / se daly pěstovat jen v určitém prostředí. Při obdělávání stále týchž polí ovšem klesala jejich úrodnost a vznikl začarovaný kruh. Pěstování plodin pro přímou spotřebu vyvolávalo poptávku po další orné půdě, což vedlo k nedostatku krmení pro zvířata, a tím pádem i hnojiva pro obdělávaná pole. Zemědělská produkce nebyla neomezená a problémy s přerozdělováním potravin situaci jen zhoršovaly. Lidé dokázali uchovávat jen část úrody a ztráty byly ohromné, protože skladovací možnosti zdaleka nepostačovaly. Také možnosti přepravy byly mizivé, tedy s výjimkou přepravy po vodě, a tak se potraviny přerozdělovaly prakticky jen lokálně. Potravinový trh byl velmi malý a neúrodu v jedné oblasti bylo možné jen obtížně kompenzovat zasíláním zásob odjinud, protože přebytky nikdo nemohl postrádat, a kdyby přece ano, na místo by je nedopravil. Vše ještě zhoršovala světská i náboženská elita, která potraviny zemědělcům odnímala například formou daní a desátků. Vesničanům mnohdy nezbylo ani na vlastní živobytí. K tomu se přidávala vojska pročesávající venkov, která pro sebe zabavovala potraviny, ničila pole a zabíjela hospodářské zvířectvo. Vše se zlepšovalo jen velmi pomalu, ale produktivita přece jen rostla, uskladňování potravin bylo dokonalejší a jejich distribuce fungovala lépe. Až do 19. století většinou nebyly v rovnováze počet obyvatel s disponibilním množstvím potravin, a to krátkodobě i dlouhodobě. Z krátkodobého hlediska mohla nastat pohroma kdykoli, stačilo, aby vypukla válka nebo nebylo co jíst kvůli neúrodě. Z dlouhodobého hlediska zase hrozilo, že počet obyvatel vzroste na takovou úroveň, že bude pro většinu populace prakticky nemožné se řádně najíst. Bylo velmi obtížné zvyšovat zemědělskou produkci tak rychle, jako rostl počet obyvatel. Mnohé rané zemědělské společnosti sice počet obyvatel drasticky omezovaly (zabíjení novorozenců, tradice sňatků až od určitého věku), ale množství potravin stejně počtu obyvatel odpovídal jen málokdy. Teprve z většího odstupu je zřejmé, že pozvolný nárůst zemědělství znamenal nasycení více lidí. I tak rostl počet obyvatel velmi pomalu. Až do konce 17. století se počet obyvatel světa za rok nikdy nezvýšil o víc než 0,1 %, což je pouhá dvacetina dnešního tempa růstu. Trend u obyvatelstva i produkce potravin byl sice vzestupný, ale tento nárůst neprobíhal rovnoměrně. V některých obdobích docházelo k rychlému růstu, ale pak se vývoj náhle zastavil a dokonce byl zaznamenán pokles,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS245000