přišel blíž, viděl jsem, že to vskutku je Gaston Nosáč a jeho veselá banda znalců. Program ochutnávek zřejmě zahrnoval vycházku do přírody. Řekl jsem si, že se k nim na chvíli přidám, než se vrátím domů, došel za Gastonem, který si masíroval svá zranění, a zdvořile jsem zaštěkl, aby věděl, že jsem tu. Jaké přivítání! Hned zapomněl na svá zranění a zavolal na ostatní: „U svaté pípy, Kluk je tady, našel jsem ho. Madame bude u vytržení, chvála budiž nebesům a tak dále –,“ a v průběhu toho všeho poplácávání a cvrlikání a všeobecného nadšení mi došlo, že to vlastně byla záchranná výprava, která hledala vašeho oddaného. Kdybych je nebyl našel, tak tam byli dodnes, ale to jen tak mimochodem. Byl jsem vlastně dojat jejich starostlivostí, a tak jsem si dal pozor, jestli jsou všichni a v pořádku, než jsem je zavedl zpět domů. Madame byla vskutku u vytržení, když mě uviděla, a po několika bezvýznamných výtkách mi byla podána večeře. A dobrá, s nášupem kuřátka smaženého na marsale (na což si velice potrpím), abych se zotavil po takovém náročném dni. A pak, mysleli byste, šup do koše a zhasnout. Ale nic takového. Připomenu vám své dřívější poznámky o tom, že jakákoli záminka je dobrá k tomu, aby se mohlo pít. Můj bezpečný návrat z neznámých hrůz posloužil jako důvod k oslavě a ať jsem zatracen, jestli se ti stateční ochutnávači vín opět nevrhli na láhve, malý Gaston s vývrtkou v čele šiku a zbytek kolem něho jako velbloudi po měsíci na Sahaře. A poté, než jsem usnul pod stolem, si již jen vzpomínám, jak jsem zaslechl, že růžové víno se špatně přepravuje. K srdci si to nijak neberte. Dobrému to nevadí.
101
mayle_psi_zivot.indd 101
27.3.2018 17:45:12 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244565