nách.250 Nejúplnějším příkladem je Čtení z Evangelia svatého Matouše od Petra ze Stupna, které zabírá téměř tři sta folií.251 Navzdory svému názvu je zde lectio nepokrytě odsunuté ve prospěch dialektiky. Vskutku, nelze nevyzdvihnout nepoměr mezi stručnou lineární analýzou evangelia a šíří kvestií, které vyvolává každá kapitola a které dávají autorovi příležitost uplatnit svého kritického ducha při práci s teologickými autoritami a argumenty. Je samo sebou, že tyto kvestie vždy sledovaly průběh textu, jehož souvislosti byly narativní, nikoli logické. Lišily se však od biblického komentáře v pravém slova smyslu do té míry, že se zdají být samostatným cvičením, jen uměle vztaženým k evangeliu. Exegeze ve službách teologie se tak stala vědním oborem, přizpůsobeným diskurzivním zákonům scholastiky. Ačkoli měly biblické komentáře tuto podobu, nedobyly si nicméně zpět dogmatickou úlohu, které se těšily ve 12. a 13. století. Je pozoruhodné, že Petr ze Stupna ve svém komentáři raději obcházel nejpalčivější spory, a pokud si už dovolil jisté kritické poznámky na adresu soudobého kléru, volil raději mravoučný a vcelku málo sžíravý pohled: maximálně se opovážil v návaznosti na Waldhausera přirovnat svatokupectví k herezi.252 Biblické komentáře byly bezpochyby více v zajetí rutiny nežli ostatní školní cvičení, a tudíž se podílely na teologickém experimentování a konfrontacích příliš málo na to, aby nezůstaly na okraji české reformace. Jelikož byli pražští wyclifité hnaní neodkladností, a navíc měli k dispozici hojné postily od Mikuláše z Lyry a Wyclifa, netoužili skládat souvislé a důkladné komentáře k Bibli. Zůstaneme-li v předrevolučnímu období, pak jejich nejtrvalejší a nejplodnější přínos spočíval ve výkladu základních modliteb (Pater noster, Ave Maria, Credo, Desatero). Jelikož Přehled pražské produkce předkládá Jaroslav KADLEC, Die Bibel im mittelalterlichen Böhmen, AHDLMA 31, 1964, s. 89–109. 251 Rukopis pražské Národní knihovny III B 11, fol. 7a–302b; a rukopis Knihovny Národního muzea XIII C 8, fol. 1a–303b (folia 298b–303b obsahují nekompletní tematický rejstřík). K tomuto autorovi viz Josef TŘÍŠKA, Repertorium biographicum universitatis praehussiticae, Praha 1981, s. 463; a také Václav FLAJŠHANS, Předchůdcové Husovi, VČA 13, 1904, s. 812–817. 252 Rukopis Knihovny Národního muzea, fol. 216b: „Quod autem symonia sit heresis patet per beatum Gregorium, qui dicit quod impia heresis Macedonii tollerabilior est quam simonia 1a qu. 1 Eos. Et cetera crimina in comparacione simoniace heresis quasi pro nichilo reputantur 2a qu. ultimo cap. Finali.“ Povšimněme si také, že z tohoto komentáře vznikly výňatky s mravoučným zaměřením (Excerpta ex lectura mag. Petri de Stupno super Matheum ewangelistam de vitiis et virtutibus, rukopis Národní knihovny IX E 12, fol. 50a–65b). 250
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244512