13.3 Agresivita Velmi častými emocemi, které blízké osoby pociťují v průběhu péče, jsou vztek a roztrpčení. Někdy jsou vnímány natolik intenzivně, že mohou vést až k násilí (Croog, 2006; Cooper, 2008). K týrání závislé osoby, psychickému i fyzickému, dochází obvykle tehdy, když je pečující na vše sám, tráví s nemocným prakticky veškerý svůj čas, cítí se být přetížený a pokud byl pečující sám v minulosti týrán osobou, o kterou se nyní stará (Cooper, 2010). Mezi další determinanty, které často vedou k násilnému chování k nemocnému, patří BPSD, zejména pak agresivita, poruchy spánku (např. odmítání spát v jiné místnosti) a emoční labilita (Hansberry, 2005; Cooney, 2006; Croog, 2006). Také různé a neustálé požadavky nemocného vedou k osobnímu pocitu přetíženosti a napětí u pečující osoby – například mladší muži trpící demencí podle výsledků studií mají často mnoho sexuálních požadavků, což přispívá k dalšímu zvyšování stresu u pečující partnerky (Brodaty, 1990; Kramer, 1997; Peisah, 2006, 2008; Arango-Lasprilla, 2009). Zátěž a psychické zdraví rodinných příslušníků: ●● Depresemi trpí 31–55 % pečujících o dlouhodobě nemocné starší
příbuzné (Williamson, 1993).
●● Depresivní a úzkostné poruchy jsou zaznamenány u více než 45 % žen,
které se starají o své blízké postižené demencí (Bayer, 2004; Living ston, 1996). ●● Pozitivní souvislost mezi depresivitou rodinných příslušníků a počtem pacientů s BPSD (Schulz, 1991). ●● Subjektivně negativně hodnocené vlastní zdraví rodinných příslušníků predikuje jak depresi, tak anxietu (Craig, 2005). ●● Psychotické poruchy u rodinných příslušníků nastávající v důsledku dlouhodobého stresu a přetížení (Croog, 2006). Většinou akutní a přechodné psychotické příznaky typu folie à deux.
——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS244498