3
Kondiční trénink ve sportovních hrách
Přibližně od druhého měsíce přípravy začínáme rozvíjet rychlostní vytrvalost. Jelikož basketbalisté nemusí mít rozvinutou maximální rychlost, je vhodné organizovat trénink rychlostní vytrvalosti formou opakovaných krátkých úseků s nedostatečným zotavením v průběhu série a dostatečným zotavením mezi sériemi. Ve fázi maximální rychlosti by mohlo dojít k natažení svalů (hamstringů) díky nedostatečně rozvinuté koordinaci v maximální rychlosti. Příklady: a) 5× 30 m (max. intenzita); interval odpočinku 10 sekund mezi opakováními a 6 minut po sérii. b) 6× 40 m prudký kopec (max. intenzita; doba zatížení 10–12 s; interval odpočinku 3–5 minut). Rychlostní vytrvalost vytváří podporu pro adaptaci ve specifické intermitentní vytrvalosti. Ta se v přípravě začíná objevovat společně s herními tréninky. Vůbec nejlepší tréninkový prostředek pro rozvoj specifické vytrvalosti je zápasové zatížení. Specifická vytrvalost se začíná projevovat při minutáži nad 20–25 minut. Hráči, kteří nemají dostatečnou úroveň specifické vytrvalosti, jsou při vysoké minutáži a intenzitě zápasu velmi limitovaní v poslední čtvrtině zápasu. Cílem tréninku této pohybové schopnosti je zvládat koordinačně i takticky náročné úkoly ve stavu únavy a dyskomfortu bez poklesu efektivity provedení dané činnosti. Rozvoj vytrvalosti v soutěžním období V závodním období je důležitá u dospělých především schopnost regenerace. K tomu se používají tréninky prováděné v nízké intenzitě (50–60 % max SF). Specifická vytrvalost je rozvíjena hraním v zápasech. Pro rozvoj ostatních složek vytrvalosti není prostor. Hráči, kteří mají menší herní zatížení, mohou podstoupit i intenzivnější tréninky, které sice plnohodnotně nenahradí zápasové zatížení, ale pomáhají udržovat či rozvíjet alespoň podpůrné složky kondice.
Rozvoj koordinačních schopností Koordinace (dříve se označovala jako obratnost) má jako schopnost ve sportovních hrách zcela jistě velký význam. Většinou se při hře projevuje jako součást další schopnosti, a to nejčastěji rychlosti. A právě tyto dvě pohybové schopnosti by se měly ve velké míře rozvíjet již od dětského věku. Obecně se tvrdí, že nejvhodnější doba na rozvoj obou schopností je mezi 7. až 12. rokem dítěte. V tomto věku je dětský mozek otevřený učení se novým dovednostem, proto by koordinace měla být součástí téměř každého tréninku v uvedeném období. V nejobecnější formě tvoří náplň tréninků, zaměřených na rozvoj koordinace, různé obraty, změny směru, základy gymnastických cvičení (kotouly vpřed i vzad, hvězdy na obě strany, stojky, přeskoky nářadí atd.), dovednosti kopnout, chytit a hodit dominantní i nedominantní konče98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243682