STEVE BERRY zbavovat zámků, ale oni nedají pokoj a pořád přidávají nové. Ke všem musím mít klíče. Příkaz tajemníka. Správce musí mít pří stup ke všemu. Bez výjimky.“ Pokrok. Chorá mysl se soustředila na jedno téma. „Poslouchej. Jde o ceremoniální klíč. Na ten se tě potřebuju vyptat.“ „Jdeš na mě s divnou věcí.“ „Nejdu. Přemýšlej.“ Otec zavrhl další přemýšlení mávnutím zvadlé ruky. „Žvaníš nesmysly. Klíč je klíč. Je to prostě klíč.“ „Ne, není.“ Grant to zkusil po dobrém, i když si uvědomoval, že nej spíš marně. Ale snaha byla. Teď je načase uplatnit metodu, která zabírá spolehlivě. Popadl seschlého staříka pod krkem a zvedl ho ze židle. Z přiškrcených dýchacích cest starci hvízdavě unikl vzduch. Grant ho přirazil ke zdi a přidržel ho tam. Staříkovi se klimbaly nohy nad zemí a stěží popadal dech. „Na tohle nemám čas,“ vyštěkl Grant. „Koukej se soustředit a poslouchej mě.“ Otec se nezmítal. Nikdy to nedělal. Obyčejným hovorem Grant dosáhl svého málokdy, ale násilí asi poškozený mozek nějak stimulovalo. Zřejmě aktivovalo prostý pud přežít. Nebo možná nějaké chemické látky či hormony. Grant nevěděl. Zato věděl, že za pomoci hrubé síly mlhou v otcově mysli prorazí. „Zeptám se tě znova. Ten ceremoniální klíč – potřebuju ori ginál, je to tak?“ Na tohle téma se už spolu bavili. „To já jsem ho našel. Já našel ten klíč.“ To nebyla pro Granta novinka. Dozvěděl se to během jedné podobné scény. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243169