U deset V
Bylo brzy zrána a na letišti v Heathrow z šedé jarní oblohy jemně mžilo. Špalír ospalých tváří u pásu se zavazadly pozoroval zavazadla jiných lidí, která k nim dojela dříve než ta jejich. Z tlampačů se ozývala hlášení, která letištní technika zašifruje do jazyka, jakým nikdo nemluví. Pozdní přílety. Opožděné spoje. Záchvaty paniky. Prostě počátek dalšího z dnů zasvěcených požitkům z cestování. Andre se cítil kupodivu čerstvý – vystříhal se alkoholu a spal celých šest hodin. Pokud nebude doprava příliš hustá, má šanci dostat se do hrabství Wiltshire ještě před obědem. Celé odpoledne a zítra ráno může pracovat a do Heathrow se vrátit tak, aby stihl večerní let do Nice. Tahle veselá myšlenka ho povzbudila, až se dopustil zásadní chyby. Když procházel zeleným proudem celnice, usmál se na celníka. Samozřejmě ho zastavili. „Otevřete nám tohle zavazadlo, pane, buďte tak laskav.“ Celník si prohlédl bohatou výbavu ve vaku a pozvedl obočí. „Fotograf amatér, to bychom asi tak byli, že ano?“ „Profesionál. Fotografuji pro časopisy.“ „Aha.“ Hlas zněl ploše a nepřesvědčeně. „Už dlouho?“ „Ano, pár let.“ „Ale ne s tímhle nářadíčkem.“ „Ne.“ Proč jenom se cítil provinile? „Moji starou výbavu mi ukradli. Tohle jsem si minulý týden musel koupit v New Yorku.“ 98
mayle_honba.indd 98
23.2.2018 13:37:05 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS243014