24. prosince, za pět minut dvanáct Evička ležela ve své opravené postýlce a snažila se pomalu usnout. Její tělíčko bylo z toho velkého vánočního dobrodružství tak unavené. Ale její dušička pořád plápolala, ne a ne si konečně odpočinout! „Tak tyhle Vánoce jsou doopravdy nádherné,“ řekla si Evička sama pro sebe. „A tahle noc je kouzelná,“ ozvalo se ode dveří. Ten hlas Evička přece znala! Ale to už byla vzhůru. Posadila se na postýlce a před ní stáli Re a Lo! „Proč jsi za námi nepřišla? Čekáme na tebe celý večer,“ zeptala se Re. Evička byla náhle tak dojatá. Ještě před pár hodinami si připadala, že je na světě skoro sama. A teď? Její rodiče jsou tak šťastni! A má brášku Adama! A nového dědečka s babičkou! Ale hlavně tolik nových přátel, kteří ji mají rádi!
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242800