96
Slunce obíhat několik planet rozdílných velikostí i chemického složení v jemně vyváženém řádu rychlostí a vzdáleností podle svého vztahu ke sluneční hmotě. Toto fyzické uspořádání se v průběhu miliónů let neustále mění, a sluneční soustava se při tom pomalu vyvíjí čtyřmi rovinami Asija. Vezmeme-li pouze naši vlastní planetu Zemi, stejná evoluční situace se odehrává v miniatuře i zde. Země, která se skládá z atomů a molekul, byla původně částí Slunce. Jako taková byla na počátku vyzářena v ohnivých procesech, které měly nakonec utvořit oblak chladnoucího plynu, jenž se vysrážel v tekutinu a potom v pevnou kovovou a minerální kouli obíhající kolem své hvězdy. Po dlouhém období vychládání se zemský vnitřek postupně rozvrstvil do koule, kde se nejtěžší kovové prvky nahloučily ve středu a lehčí minerály zas na povrchu. Přes toto pevné jádro plulo to, čím minerály a prvky byly ještě ve stavu tekutém, a nad tím burácely horké plynné větry, neboť horko se rozptylovalo do prostoru a sluneční světlo dopadalo na povrch. Za čas zemská koule vychladla natolik, že proměnila své čtyři sféry pevné látky, kapaliny, plynu a záření v relativně mírné živly tedy zemi, vodu, vzduch a oheň. Tento stupeň byl konečnou fází tvořivého sestupu. Zde je Malchut Asija, nejnižší sefira čtyř světů, poslední příčle Jákobova žebříku. Je to místo obratu, další veliký krok vzhůru po rozšířeném velikém stromě bytí v evolučním návratu k absolutnu. Tento krok nastal v posunu od pomalého kovového a minerálního anorganického vědomí vesmíru do zrychlujícího se bdělého vědomí organického života, který se poprvé projevil ve zrození rostlin, jež Země vydala třetího dne stvoření.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242615
12. Asija: Přirozený svět Rostliny Po miliónech roků čistě prvkového bytí vznikl asi tak před 4 tis. miliónů let na planetě Zemi organický život. Vědci nevědí, jak se to stalo, ačkoliv spekulují, že tu třeba napomohly kosmické paprsky sestupující z nebeských světů, které pronikaly předvěkými moři a změnily některé molekulové sloučeniny tak, že se připravily podmínky pro vznik života. Ať už se stalo cokoliv, bylo to naprosto odlišného řádu vůči tomu, co bývalo před tím, protože v jeciratické rovině chemie bylo nové stvoření vyvoláno ze zdánlivě mrtvé hmoty. Toto stvoření, zrozené v minerálním roztoku oceánů primitivní Země, bylo jednoduchým organismem, který se začal reprodukovat, a to bylo něco, co až dosud žádná bytost nedělala. Za čas, možná za další milióny roků, začaly oceány pronikat skrovné rostlinné bakterie. Pod dvěma velikými impulsy stvoření a evoluce, které sestupují a vystupují po sefirotickém stromě vesmíru, se začaly stávat složitějšími a postupně se specializovaly, až se proměnily z polomolekulárního stadia ve skutečný buněčný organismus. Podívejme se pro ilustraci, jak funguje sefirotický zákon dokonce i na této primitivní úrovni, na stavbu buňky, která je stavební cihlou všeho organického života. DNA, dezoxiribonukleová kyselina, vytváří buněčnou bázi v podobě dvojitého řetězu molekul. To je aktivní a pasivní sloup. Tyto řetězy zase tvoří jemná vlákna genů, a ta zas aktivní a pasivní páry chromosomů v buněčném jádru. Celý život organismu je souhrou energie a hmoty a mezi nimi je mlhavý smysl živého vědomí. Při smrti se složky opět rozloží na svou elementární formu a sílu a vědomí odchází. Anorganický stav molekul a atomů se opět vrací, dokud sílu a formu znovu nevyužije jiný živý organismus. Z kabalistického pohledu toto vylíčení ukazuje, jak horní světy Berija a Jecira sahají až do základů hmotnosti Asija a pozvedají její rovinu nad
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242615
JÁ JSEM MIKROKOSMOS Lidstvo
Božské
Keter
MIKROKOSMOS bytí
Daat
Adam Kadmon Svět vyzařování
Chochma
Bina Svět stvoření Sedm nebí Archandělé Duch
Chesed
Gevura Svět utváření Ráj Andělé Psychika
Tiferet
Necach Svět učinění Fyzický vesmír Příroda Tělo
Hod
Jesod
Malchut JÁ JSEM 31. Žebřík bytí Na tomto diagramu jsou provázány čtyři světy velkým stromem, který probíhá středem. Tím se absolutnu dostává přístup ke každé rovině. Na levé straně je mikrokosmický aspekt, který se projevuje v lidských bytostech, zatímco na pravé je makrokosmická dimenze. Jak jsme již poznamenali, dolní tvář vyššího světa se vztahuje k horní tváři světa pod ním, a tím je umožněno, aby vlivy proudily nahoru a dolů po tomto Jákobově žebříku. Prostřední neboli Veliký strom se nazývá Kav čili Božská dráha, která svazuje veškeré bytí dohromady.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242615