„Hele, ten je ale sladkej,“ první z nich si ze vzdálenosti asi deseti stop všimla Paola. „Myslíš, že by s náma šel na skleničku?“ „Ty si teda věříš!“ „Nevím. Zeptej se ho.“ Jedna z nich za nimi zavolala: „Jestli se chcete dneska v noci pobavit, mladej pane, pojďte s náma!“ Paolo se začervenal. „Prosím?“ „Jdeš s náma?“ zeptala se. „Ale jenom ty.“ Paolo zavrtěl hlavou. Ženy s chichotáním odešly, sledoval je, dokud nezmizely z mostu. Pak zase vzal Jule za ruku. Nálada se ale změnila. Teď jako by nevěděli, co si mají povídat. Nakonec Paolo řekl: „Znáš Brooke Lannonovou?“ Cože? Imogenina kamarádka Brooke. Co má Paolo do činění s Brooke? Jule se snažila o lehký tón. „Jasně, z Vassaru. Co je s ní?“ „Brooke — no ona asi před týdnem zemřela.“ Paolo se zadíval do země. „Cože? To ne.“ „Nechtěl jsem být první, kdo ti to řekne. Nedošlo mi, že se znáte, až teď,“ řekl Paolo. „A najednou to bylo venku.“ „Odkud znáš Brooke?“ „Vlastně se neznáme. Kamarádila se s mojí ségrou na letním táboře.“ „Co se stalo?“ Jule byla bez sebe, co odpoví, ale přinutila se uklidnit hlas. „Byla to nehoda. Procházela se v národním parku nahoře nad San Franciskem. Byla na návštěvě u kamarádů z vysoké, ve městě. Asi zrovna nemohli nebo nevím, ale Brooke si vyrazila sama do hor. Jen jednodenní výlet, ale asi šla 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS242416