Page 1

98

li za jakoukoli cenu a nezaplatili, čímž byl získán čas, aby byla tato provozní jednotka zařazena do tzv. velké privatizace na přímý prodej nebo aby zůstala v majetkové podstatě státního podniku, který byl uveden do likvidace, čímž bylo prodlužováno vlastnictví státu k tomuto majetku. Ministerstvo privatizace na tyto jevy reagovalo výrazným zvýšením dražebních jistot z minimálních 10 % vyvolávací ceny v některých případech až na 100 %, čímž bylo zabráněno dalším spekulativním mařením dražby, pokud nebyla provozní jednotka převedena do likvidace nebo do tzv. velké privatizace. Uvedené pletichy měly negativní důsledky v procesních komplikacích, v prodlužování privatizačního procesu a v některých případech v únicích majetkové podstaty z veřejné dražby, např. do metody přímého prodeje. Na druhou stranu pozitivním důsledkem pro stát byly nemalé příjmy z propadlých dražebních jistot při nezaplacení vydražených cen. Jako velmi názorný příklad lze uvést opakované maření prodeje Grandhotelu v Brně, kdy FNM ČR na propadlých dražebních jistotách před zaplacením finální kupní ceny získal 50 milionů korun. Nicméně bez ohledu na výše uvedené negativní jevy je nutno hodnotit tzv. malou privatizaci v kontextu cca 32 tisíc realizovaných veřejných dražeb a dosažených příjmů jako metodu odstátnění majetku z vlastnictví státu velmi rychlou, jednoduchou, efektivní a úspěšnou. 3.2. STATISTICKÁ ANALÝZA TZV. VELKÉ PRIVATIZACE VŠECH RESORTŮ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MIMO RESORT ZEMĚDĚLSTVÍ REALIZOVANÉ FNM ČR

Původní představy a deklarace tvůrců privatizačního procesu byly do značné míry odlišné od reality determinované všemi vstupními proměnnými do tohoto systému. Bylo deklarováno, že nejrozšířenější metodou v privatizačním procesu budou veřejné dražby a přímé prodeje budou velmi omezené, a to s ohledem na skutečnost, že do této metody vstupuje subjektivita lidského faktoru, který rozhoduje o výběru budoucího nabyvatele. Skutečnost byla zcela opačná, tzn., že veřejné dražby byly nejméně rozšířenou standardní metodou privatizace, a naopak přímé prodeje se staly metodou nejrozšířenější. Bohužel druhou nejčastěji používanou metodou byly bezúplatné převody do vlastnictví obcí, jež zákonodárce implantoval do právní úpravy na základě lobování jednotlivých poslanců, kteří zároveň vykonávali funkce v komunální politice. Bezúplatné převody do vlastnictví obcí zároveň prosazovali někteří politici, kteří naivně podlehli falešným argumentům komunálních politiků a ještě naivněji uvěřili, že komunální úřady budou profesionálně vykonávat vlastnická práva ať již k majetku nemovitému, či k majetkovým účastem. Jakákoli ujištění zástupců obcí o tom, že převáděný majetek nutně potřebují ke své činnosti, se ve většině případů ukázala jako tvrzení nepravdivá. Obce značnou část majetUkázka elektronické knihy, UID: KOS241888


PRIVATIZAČNÍ PROCES V ČR

  99

ku a majetkových účastí, které získaly bezúplatnými převody v privatizačním procesu, následně různými způsoby většinou ne zcela korektními a transparentními rozprodaly, a některé majetky či majetkové účasti se následně staly předmětem trestně právních řízení a významných mediálních kauz. Učebnicový příklad, na kterém si lze názorně otestovat některé ekonomické teorie, byl rigorozní a opakovaný tlak na MSNMP ČR a MF ČR, aby byla do vlastnictví hlavního města Prahy převedena nemocnice Na Malvazinkách, která sloužila za první republiky jako sanatorium pro vládní činitele, tzv. Sanopz. Vedení magistrátu v letech 1992–1994 vyvíjelo enormní tlak na MSNMP ČR a MF ČR, aby byl tento velmi lukrativní majetek převeden do vlastnictví hlavního města Prahy. Bylo argumentováno tím, že hlavní město Praha nemá nemocnici pro záchrannou službu, tzn., nemá kam umísťovat nejnaléhavější případy, které zdravotní záchranná služba přepravuje do zdravotnických zařízení. Dne 13. 1. 1992 se konalo jednání ministra zdravotnictví MUDr. Petra Loma s tím, že hlavní město Praha naprosto nezbytně potřebuje nemocnici neodkladné péče. Argumentem bylo, že ředitel nemocnice neodkladné péče Na Malvazinkách a ředitel záchranné služby Praha uzavřou smlouvu o zajištění stáží v nemocnici pro lékaře záchranné služby a ředitel záchranné služby zajistí stážování lékařů záchranné služby i na jiných pracovištích fakultních nemocnic. Pod tíhou těchto „vážných a nezpochybnitelných“ argumentů resort zdravotnictví přebudoval tuto nemocnici na nemocnici neodkladné péče pro záchrannou službu, přičemž na komplexní převybavení tohoto nemocničního zařízení vynaložil desítky milionů korun. Tomuto lobyistickému tlaku následně podlehlo i MSNMP ČR a MF ČR a dne 22. 3. 1994 bylo vydáno rozhodnutí o bezúplatném převodu tohoto mimořádně lukrativního majetku na jednom z nejkrásnějších míst v celé Praze. Netrvalo příliš dlouho a v tomto zdravotnickém zařízení přestala nemocnice neodkladné zdravotní péče pro záchrannou službu hlavního města Prahy fungovat a celé zdravotnické zařízení začala provozovat privátní společnost jako luxusní Rehabilitační kliniku Malvazinky. Pokud by tato privatizační kauza měla být analyzována dle ekonomických teorií, je zcela nepochybné, že tehdejší vedení magistrátu argumentačně zneužilo citlivosti problematiky neodkladné péče u pacientů, které vozí záchranná služba do zdravotnických zařízení. Jedná se tedy o klasické ekonomické teorie asymetrických informací, morálního hazardu, zájmových skupin a dobývání renty. Na straně státu bohužel zůstaly pouze náklady na modernizaci zdravotnického zařízení na nemocnici neodkladné péče ještě před privatizací a dále ztráta tohoto zdravotnického zařízení, které mělo zůstat ve vlastnictví státu. Bezúplatným převodem se stát zbavil majetku v hodnotě blížící se půl miliardě korun s ohledem na lukrativní místo, atraktivní historické budovy a velmi rozsáhlé pozemky. Stát podlehl mystifikaci a uvěřil asymetrickým informacím, což lze z hlediska ekonomických teorií kvalifikovat jako typický příklad vládního selhání. Jediný případ bezúplatného převodu do vlastnictví obce by byl částečně omluvitelný, kdyby stát zastoupený ministerstvem privatizace, ministerstvem fiUkázka elektronické knihy, UID: KOS241888


100

nancí a ministerstvem zdravotnictví podmínil převod této nemovitosti provozováním nemocnice neodkladné péče pro záchrannou službu, a pokud by to obec nedodržela, majetek by přešel zpět do vlastnictví státu. Celkový počet uzavřených smluv a ostatních právních úkonů k majetku (tj. úplatných i bezúplatných převodů majetku) na FNM ČR od roku 1991 do roku 2015 činí 16 955, přičemž standardními metodami (tzn. veřejnou dražbou, veřejnou soutěží a přímým prodejem) bylo realizováno 10 429 prodejů majetku a bezúplatně (tzn. bezúplatným převodem do vlastnictví obcí a nepeněžitými vklady do základního jmění a. s.) bylo uskutečněno 6 526 převodů. Tabulka 9 Privatizační proces majetku realizovaný FNM ČR k 31. 12. 2015 Počet uzavřených smluv a ostatních právních úkonů (ks)

Příjmy z prodeje majetku (mil. Kč)

Veřejná dražba

 1 208

  7 083,66

Bezúplatný převod

 4 647

 69 978,16*

Metoda převodu majetku

Veřejná soutěž Přímý prodej

Nepeněžité vklady do základního jmění a. s. Celkem

Úplatný převod

Bezúplatný převod

Zdroj: FNM ČR (1991–2005), MF ČR (2006–2015)

 1 539

 7 682

 1 879

16 955

 21 854,73

 53 912,61

800 302,99*  82 851,00

870 281,15*

*Jedná se o nominální hodnotu převáděného majetku a akcií, za jejichž převod stát žádné příjmy neobdržel

Z prosté optiky tabulky 9 vyplývá, že příjmy ze všech standardních privatizačních metod se příliš neliší od nominální hodnoty bezúplatných převodů majetku do vlastnictví obcí. To je z pohledu národohospodáře špatná zpráva, protože správný národohospodář by do vlastnictví obcí bezúplatným převodem takovýto rozsah majetku nikdy nepřeváděl. Tato zkoumaná veličina, přestože se nejedná o příjmy, je úmyslně zařazena do srovnání, aby se názorně ukázalo, jaké příjmy mohl stát obdržet, kdyby inkriminovaný majetek nepřeváděl do vlastnictví obcí bezúplatnými převody. Standardními privatizačními metodami prodeje majetku stát získal 82 851 mil. Kč, bezúplatně převedl do vlastnictví obcí majetek v nominální hodnotě 69 978,2 mil. Kč, přičemž tržní cena by v každém případě výrazně převyšovala vykázanou nominální hodnotu. Nominální hodnota nepeněžitých vkladů do základního jmění a. s.1 činila 800 303 mil. Kč. V rámci standardních metod stát obdržel nejvyšší příjmy z přímých prodejů, a to celkem 53 912,6 mil. Kč. 1

Obchodní společnosti, tedy i akciové, je možné dle platného práva v ČR založit dvěma způsoby, a to peněžitým vkladem do základního jmění, jehož minimální částka je stanovena zákonem, nebo nepe-

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS241888

Analýza privatizace a restitucí v ČR (Ukázka, strana 99)  
Analýza privatizace a restitucí v ČR (Ukázka, strana 99)