98
li za jakoukoli cenu a nezaplatili, čímž byl získán čas, aby byla tato provozní jednotka zařazena do tzv. velké privatizace na přímý prodej nebo aby zůstala v majetkové podstatě státního podniku, který byl uveden do likvidace, čímž bylo prodlužováno vlastnictví státu k tomuto majetku. Ministerstvo privatizace na tyto jevy reagovalo výrazným zvýšením dražebních jistot z minimálních 10 % vyvolávací ceny v některých případech až na 100 %, čímž bylo zabráněno dalším spekulativním mařením dražby, pokud nebyla provozní jednotka převedena do likvidace nebo do tzv. velké privatizace. Uvedené pletichy měly negativní důsledky v procesních komplikacích, v prodlužování privatizačního procesu a v některých případech v únicích majetkové podstaty z veřejné dražby, např. do metody přímého prodeje. Na druhou stranu pozitivním důsledkem pro stát byly nemalé příjmy z propadlých dražebních jistot při nezaplacení vydražených cen. Jako velmi názorný příklad lze uvést opakované maření prodeje Grandhotelu v Brně, kdy FNM ČR na propadlých dražebních jistotách před zaplacením finální kupní ceny získal 50 milionů korun. Nicméně bez ohledu na výše uvedené negativní jevy je nutno hodnotit tzv. malou privatizaci v kontextu cca 32 tisíc realizovaných veřejných dražeb a dosažených příjmů jako metodu odstátnění majetku z vlastnictví státu velmi rychlou, jednoduchou, efektivní a úspěšnou. 3.2. STATISTICKÁ ANALÝZA TZV. VELKÉ PRIVATIZACE VŠECH RESORTŮ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MIMO RESORT ZEMĚDĚLSTVÍ REALIZOVANÉ FNM ČR
Původní představy a deklarace tvůrců privatizačního procesu byly do značné míry odlišné od reality determinované všemi vstupními proměnnými do tohoto systému. Bylo deklarováno, že nejrozšířenější metodou v privatizačním procesu budou veřejné dražby a přímé prodeje budou velmi omezené, a to s ohledem na skutečnost, že do této metody vstupuje subjektivita lidského faktoru, který rozhoduje o výběru budoucího nabyvatele. Skutečnost byla zcela opačná, tzn., že veřejné dražby byly nejméně rozšířenou standardní metodou privatizace, a naopak přímé prodeje se staly metodou nejrozšířenější. Bohužel druhou nejčastěji používanou metodou byly bezúplatné převody do vlastnictví obcí, jež zákonodárce implantoval do právní úpravy na základě lobování jednotlivých poslanců, kteří zároveň vykonávali funkce v komunální politice. Bezúplatné převody do vlastnictví obcí zároveň prosazovali někteří politici, kteří naivně podlehli falešným argumentům komunálních politiků a ještě naivněji uvěřili, že komunální úřady budou profesionálně vykonávat vlastnická práva ať již k majetku nemovitému, či k majetkovým účastem. Jakákoli ujištění zástupců obcí o tom, že převáděný majetek nutně potřebují ke své činnosti, se ve většině případů ukázala jako tvrzení nepravdivá. Obce značnou část majetUkázka elektronické knihy, UID: KOS241888